Topol, Rudiš, Sís. Čeští autoři zaznamenali v Lipsku nebývalý zájem

Večerní Lipsko. Ve sklepní vinárně, kde psal Goethe svého Fausta, to vře a klokotá hovory o umění. Nahoře v baru Mefisto, kde co chvíli zazní ďábelský smích, diskutuje fyzický básník Petr Váša s dekadentem J. H. Krchovským.

Nedaleko odtud v hospůdce u kostela sv. Tomáše, kde skládal své kantáty Johann Sebastian Bach, řeší cosi s kýmsi autorka bestselleru Žítkovské bohyně Kateřina Tučková.

Dana Emingerová: Chcete-li dobře psát, musíte jít odvážně s kůží na trh

Znějí varhany, ze svatostánku vychází světlo. Na náměstí někdo nahlas předčítá hloučku kolemjdoucích. Ráno se všichni sejdou na druhé největší akci svého druhu v Německu Lipském knižním ve-letrhu (Leipziger Buchmesse).

NA MODRÉ POHOVCE

Po celý uplynulý týden žila saská metropole literaturou, ale ne ledajakou českou! Stánek české delegace byl neustále obsypán zvědavci a spi-sovatelé se u něj střídali jako na běžícím pásu. Jaroslav Rudiš, nominovaný na jednu z veletržních cen za svůj román v němčině, promlouval ke shromážděným v jejich rodném jazyce a atmosféra připomínala setkání starých známých.

V ústřední budově, tzv. Glashalle, si na hlavním pódiu povídal s německým moderátorem Jáchym Topol. Debatu přenášela živě televize i rozhlas a scénu s modrým sofa obklopovaly davy vzorně naslouchajících lidí všeho věku.

Martin Němec: Naštěstí už své profese nepletu úplně dohromady v „artový eintopf“

Návštěvníky vítal hned u vchodu trabant na nohách, pověstná plastika Davida Černého, a zástupy proudící sem a tam čtyřmi veletržními halami byly pravidelně konfron-továny se jmény jako Kundera, Kohout, Brikcius, Denemarková, Boučková…

Letošní úspěch české literatury v Lipsku je opravdový, žádná nafouknutá bublina. Organizátorům v čele s Martinem Kraflem vstřícnost německého publika i tamních médií doslova vyrazila dech. Teď jde jen o to, aby plamínek zájmu nezhasl.

O to se česká strana snaží pomocí řady projektů, které zahrnují překlady díla Vladimíra Holana, Ivana Blatného či Karla Hynka Máchy. Především se ale mění vztah německy mluvících zemí k sou-časné české literární produkci. Svou roli tu sehrává i fakt, že dost našich tvůrců dokáže se světem komunikovat přímo, bez prostředníků.

SYČÁK EXPERIMENTUJE

„Cos jim to říkal?“ ptám se Petra Váši poté, co jsem u českého stánku stihl pouze závěr jeho dramatické performance. Zaslechl jsem už jen slova: „Dresden, Leipzig, Hauptbahnhof, šššššššššššššššš!!!“ „Snažil jsem se nezapomenout na českou experimentální poezii,“ odpovídá frontman kapel Ty syčáci a Jasná páka. „Tady do toho prostředí se hodí a moje podivnost tu bez problémů funguje.“

U jiného stánku v jiné hale představují své knížky pro děti Petr Sís a Galina Miklínová, ilustrátorka Lichožrou-tů. A u švýcarského stánku zpívá skladby alpského Kryla Maniho Mattera pražský písničkář Jan Řepka. Česky!

Čtete rajčatům Shakespeara? Odvděčí se vám rychlejším růstem