VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tisícistránková publikace nabízí historii domácího komiksu

Praha - Dosud nejrozsáhlejší a nejdůkladnější zmapování historie domácího komiksu nabízí obsáhlá dvoudílná publikace. Dějiny československého komiksu vznikaly v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ve spolupráci s dalšími odborníky z akademického prostředí. Tisícistránkovou práci, kterou doprovází pět stovek ilustrací, vydalo nakladatelství Akropolis.

30.1.2015
SDÍLEJ:

Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR představil třísvazkové Dějiny československého komiksu 20. století. Dohromady na 1088 stránkách se čtenářům představí dlouholetá práce (zleva) Pavla Kořínka, Michala Jareše, Tomáše Prokůpka a Martina Foreta.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Dvě výkladové knihy doprovází rejstříková brožura. Komplet sleduje vývoj a osudy komiksové formy na území dnešního Česka a Slovenska od jejích počátků v česky a slovensky psaném periodickém tisku pozdního Rakousko-Uherska až po překotný rozvoj po roce 1989.

Publikace podle autorů zároveň nabízí příležitost k poupravení či vyvracení mnoha tradovaných zjednodušení či omylů, týkajících se malého významu či přerušované kontinuity místní komiksové tradice. V kontextu slovenském se jedná o vůbec první takto koncipovanou historiografic­kou práci.

„Důraz jsme samozřejmě kladli na původní tvorbu, dobře si ale uvědomujeme neoddělitelnost československé produkce od mezinárodního kontextu, který zejména v některých obdobích zásadně ovlivňoval místní vnímání komiksu," říká Pavel Kořínek, hlavní redaktor knihy a pracovník Ústavu pro českou literaturu AV.

Doplněk k dějinám domácích tištěných médií

Dějiny československého komiksu proto autoři prezentují v jejich všeobecně kulturních i úžeji komiksových souvislostech: s důrazem na proměny a vývojové tendence, ne jako soubor izolovaných profilů několika vybraných osobností a textů.

Podle jednoho z autorů publikace Martina Foreta, který působí na olomoucké Univerzitě Palackého, Dějiny československého komiksu představují také zajímavý doplněk k dějinám domácích tištěných médií.

„Ve 20. století byly totiž domovem komiksu primárně novinové a časopisecké tituly. A to často i takové, u nichž jsme to nečekali. Zároveň se s komiksem více či méně ‚zapletla' řada osobností, které známe i z jiných oblastí kulturního života v Českosloven­sku," uvádí.

Dalšími dvěma autory knihy jsou Tomáš Prokůpek, který se komiksu věnuje dlouhodobě jako autor, editor i kurátor výstav, dnes působí také na Palackého univerzitě, a Michal Jareš, který se v Ústavu pro českou literaturu AV věnuje zejména české a slovenské literatuře 20. a 21. století.

Autor: ČTK

30.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Terénní pracovnice bezdomovcům nosí jídlo i oblečení
11

Terénní pracovnice denně pomáhají lidem bez domova. Nacházejí i mrtvé

Videosouhrn Deníku – 9.–10. prosince 2017

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Lidé budou psát dopisy na podporu nespravedlivě pronásledovaných

Organizace Amnesty International (AI) dnes v pražském Centru současného umění DOX zahájí další ročník maratonu psaní dopisů na podporu nespravedlivě vězněným a pronásledovaným. V Česku se akce koná už podvanácté. Smyslem kampaně je vytvořit tlak na vlády a jiné autority, které mohou situaci řešit. Maraton začíná symbolicky 10. prosince, kdy se po celém světě připomíná Den lidských práv, potrvá do 18. prosince.

Kateřina Peštová: Zastupitelkou jsem se stala až po přepočtení hlasů

/ROZHOVOR/ Pražský deník našel zastupitelku v Praze 10, která má podobnou zkušenost jako středočeský poslanec Martin Kupka (ODS), který získal svůj mandát až po přepočtení volebních lístků Ústavním soudem. Zastupitelka Kateřina Peštová (ČSSD) se v roce 2006 nedostala do zastupitelstva Městské části Praha 10 jen o pár hlasů. Po přepočtení hlasů mandát nakonec získala

Tak trochu drahé parkování v areálu nemocnic. Na Bulovce i šest stovek za den

Parkování v areálu pražských nemocnic může vyjít hodně draze. Během dne, kdy nemocní podstupují nezbytná vyšetření, je či jejich blízké může parkování vyjít i na částku přesahující 600 korun. Nemocnice přitom argumentují tím, že vysoká cena má zabránit tomu, aby se z nemocnic stala parkoviště, které by využívali např. mimopražští řidiči. V pátek o tom jako první informoval server Echo24.

Pražští záchranáři chtějí otevřít pět nových výjezdových základen. Do roku 2020

Pražská zdravotnická záchranná služba chce do roku 2020 otevřít až pět nových výjezdových základen, kvůli zhoršené průjezdnosti v některých částech metropole. Sanitky v současné době vyjíždějí  k případům z dvaceti míst. V pátek o tom informovala tisková mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová. Pražská záchranná služba v těchto dnech slaví 160 let od založení.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT