S trochou nadsázky lze napsat, že vývoj skupiny Soft Machine demonstruje evoluci rockové hudby v 60. a 70. letech. Kapela vznikla v roce 1966 v Canterbury a brzy se stala jednou z hlavních atrakcí vyhlášené canterburské progresivní rockové scény. Název převzala z románu beatnika Williama S. Burroughse.

Nejen že Soft Machine často společně koncertovali se zmíněnými velikány Hendrixem a Pink Floyd, ale spolu s nimi se podíleli na posouvání zvukových možností rocku a vytvoření britské undergroundové scény.

V době, kdy hudební kvas 60. let začal opadat a psychedelická scéna se dostala do slepé uličky, patřili Soft Machine k prvním souborům, které hledaly nové cesty ve fúzi rocku s jazzem a postupy hudby klasické. Díky svým propracovaným kompozicím si vysloužili nálepku „Pink Floyd pro náročné“.

Ačkoliv Soft Machine pomohli vytvořit tři velké módní vlny v rocku, tu čtvrtou nepřežili. Nástup obrazoboreckého punku smetl celou progresivní rockovou scénu s jejími překomplikovanými kompozicemi a hráčskou vytříbeností. I když Soft Machine nikdy nepatřili mezi pompézní art-rockové dinosaury a často měli blíže ke zvukové naléhavosti undergroundu, živořili na pokraji zájmu posluchačů do roku 1984, kdy se kapela rozpadla.

Návrat

O comebackuSoft Machine se mluví od roku 2002, když někteří z bývalých členů začali vystupovat jako Soft Works a posléze Soft Machine Legacy.

Služebně nejstarším členem je nyní baskytarista a skladatel Hugh Hopper, který s kapelou hrál od jejího druhého alba Volume Two (1969). Bubeník John Marshall a kytarista John Etheridge nastoupili v 70´ letech. Nováčkem je saxofonista Theo Travis. Kapela nyní propaguje nové album The Steam, ovšem na koncerttech pamatuje i na legendární skladby.