Vlastně by to bylo překvapení, pokud by se loni 10. února večer zúčastnil slavnostního aktu někdo jiný. Sedmadvacetiletá žena - stylově na bruslích - zažehla oheň 23. zimních olympijských her. Krasobruslařská šampionka z Jižní Koreje je sice drobounká, váží pouhých 47 kilogramů, avšak její úspěchy, bohatství i popularita narostly do obřích rozměrů.

Když ve Vancouveru 2010 vyhrála zlato, stala se nejlépe vydělávající zimní sportovkyní světa. Někteří o ní tvrdí, že je doma populárnější než Elvis Presley ve Spojených státech amerických - ostatně ona taky dostala přezdívku Královna.

Oheň zapálila populární krasobruslařka

Olympijská pochodeň byla zažehnuta - jako pokaždé od roku 1936 - v řecké Olympii. Než doputovala do hlavního města pořádající země Pchjongčchangu, urazila symbolických 2018 kilometrů. Sedm a půl tisíce lidí se vystřídalo ve štafetě a i když zůstávalo obvyklým tajemstvím jméno posledního člena či členky, dalo se očekávat, komu bude tato pocta svěřena. Nyní mohou také fanoušci v Česku obdivovat artefakt, kterým Kim Ju-na znovu okouzlila miliony Jihokorejců.

Olympijskou pochodeň převzal od Jozefa Liby, generálního sekretáře Slovenského olympijského a športového výboru, ředitel Národního muzea (NM) Michal Lukeš. „Darovaná pochodeň je dlouhá 700 milimetrů, což symbolizuje nadmořskou výšku Pchjongčchangu a nese symboliku 23. zimních olympijských her, stejně jako místa jejich pořádání. Vedle toho akcentuje i sjednoceného ducha sportů – spojení závodů, národů, náboženství, genderu a kultur, stejně jako propojení pěti kontinentů,“ popisuje v tiskové zprávě mluvčí muzea Kristína Kvapilová.

Nejstarší pochodeň je z roku 1936

Pochodeň byla navržena korejským designérem Young Se Kimem, který ji koncipoval tak, aby uchovala olympijský oheň při každém počasí. Podle mluvčí Kvapilové dar od Slováků doplní kolekci pochodní v Oddělení dějin sportu a tělesné výchovy v Historického muzea NM. „Nejstarší pochodeň pochází právě ze zmiňované štafety v roce 1936 (při letní olympiádě v tehdy nacistickém Berlíně), nejmladší pak z olympijských her v kanadském Vancouveru,“ uvedla Kvapilová.

Slovenská delegace věnovala české kulturní instituci rovněž zarámované kolekce odznaků slovenských olympijských výprav ze všech olympiád, kde startovaly obě země odděleně – počínaje hrami v norském Lillehammeru v roce 1994. Na poslední velké akci v Pchjongčchangu obě výpravy získaly dohromady deset medailí. V českých barvách zazářila Ester Ledecká, která jako první získala zlato na lyžích i na snowboardu. Slovensko potěšila jen biatloniska Anastasia Kuzminová, která byla jednou zlatá a dvakrát stříbrná.

„Představitelé Národního muzea v Praze vyjádřili v přátelské debatě naději, že na Žižkove (v Národním památníku na Vítkově) se podaří v budoucnu vybudovat samostatné výstavní prostory pro trvalou expozici z dějin tělesné výchovy a sportu, která v Česku momentálně není – přitom svého času bylo v Praze nejstarší sportovní muzeum na světě… V současnosti jsou muzejní sbírky týkající se sportu v depozitu NM a objevují se jen na tematických výstavách,“ napsal slovenský olympijský výbor na webu.