Pro první absolventskou inscenaci si studenti vybrali klasický text: Spalovače mrtvol Ladislava Fukse.

Inscenátoři uvádí svou adaptaci se sebevědomým prohlášením „Zapomeňte na Rudolfa!“

Samozřejmě že slavný film J. Herze s R. Hrušínským a Vl. Chramostovou v hlavních rolích, je tím prvním, co si vybaví snad každý, zazní-li název Fuksova díla. A snad každý bude divadelní představení alespoň podvědomě s filmem konfrontovat.

Silné výtvarné zpracování

Inscenaci DISKU charakterizuje především její nápaditá výtvarná stránka. Na jednoduché scéně, které dominuje velké molo zakončené divoce se vzpínajícím obloukem, vynikají výrazné barvy kostýmů: jemné pastelové barvy civilního obyvatelstva (rodina Koprfkingla a dalších) a chladné odstíny koženkových a neoprenových kostýmů nacistů.

Díky tomu se inscenátorům daří výrazně akcentovat rozpor mezi poklidným životem jedné rodiny versus nastupujícím totalitním režimem.

Z výtvarné stránky by bylo možno odečíst i katastrofu, ke které příběh Karla Koprfkingla spěje. Když je pozván do německého Casina, zbavuje se svého každodenního oděvu hodného a obětavého otce rodiny a nechává si nasadit nacistickou uniformu.

I návrat Koprfkingla domů a jeho rozhodnutí zbavit se své židovské manželky překládají mladí divadelníci do výrazného výtvarného jazyka. Herečka je vysvlečena z barevného kostýmu a s celou výbavou domácnosti je pomocí jevištní techniky odstraněna ze scény.

Jenže proč?

Byl by to jistě velkolepý závěr inscenace – kdyby se v DISKU ovšem povedl. Jedním problémem je, že jevištní technika je příliš pomalá, aby v nás tento „svůdný“ obraz totálního vyčištění jedné barvy dokázala vyvolat.

Dalším je dramatizace i herecké pojetí postav, které působí během celého představení víc než rozpačitě. Těžko potom říct proč si inscenátoři text vlastně vybrali, co nového jím chtějí říci. Nesporná je jistě výtvarná stránka inscenace, ale není to trochu málo?

Fuks, Filcíková, Vašíček:
Spalovač mrtvol
Režie:Jakub Vašíček.
Divadlo DISK

Jan Jiřík