VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak umělci vzdorovali politickému diktátu

PRAHA - Kdyby umělecká díla skupiny MÁJ 57 byla vystavena v konfrontaci s oficiálním uměním socialistického realismu poloviny 20. století, vynikl by obrovský průlom, jaký jejich první výstava tehdy znamenala. Byla to nejen tvůrčí invence navazující na moderní trendy evropského umění oné doby, ale především odvaha, s níž tito umělci odmítli politický diktát totalitní moci.

18.8.2007 1
SDÍLEJ:

PONT NEUF DE PARIS 1956. Olej na plátně Richarda Fremunda, dílo, které bylo vystaveno už na výstavě skupiny roku 1957, je dnes v majetku Východočeské galerie v Pardubicích.Foto: Repro: Správa Pražského hradu

Jejich výstavou přišla tehdy ke slovu dlouho postrádaná umělecká svoboda. Bylo to samozřejmě umožněno mírnou změnou politického klimatu po roce 1956, ale také šťastnou konstelací skupiny, která v sobě spojovala výrazné umělecké individuality. První výstavy této skupiny se na jaře 1956 zúčastnily takové osobnosti jako Jiří Balcar, Andrej Bělocvětov, Libor Fára, Richard Fremund, Miloslav Chlupáč, Robert Piesen, Zbyněk Sekal či Karel Vysušil.

„První výstavou na jaře 1957, kde se představil široký okruh umělců, upozornila veřejnost na svoji generaci a prolomila cestu výstavním možnostem soudobého moderního umění a tím sehrála významnou roli v kulturněpolitickém kontextu,“ říká autorka výstavy Adriana Primusová. „Od ostatních skupin se lišil Máj 57 především širokým názorovým rozpětím a programovou otevřeností. Umělci vycházeli z modernistických tradic českého a světového, zejména francouzského umění do roku 1948, a udrželi tak kontinuitu moderního umění v dobách totality.“

Na současné retrospektivní výstavě v Císařské konírně Pražského hradu lze dnes vypozorovat, jak se jednotliví umělci vyrovnávali s podněty surrealismu i abstraktního umění, ať už šlo o obrazy či sochařská díla. Pro mnohé z žijících účastníků výstavy bylo zážitkem vidět dávná díla znovu vystavená. I když expozice obsahově nekopíruje někdejší výstavy skupiny, bylo záměrem autorky vyhledat i ona díla, která byla vystavena už roku 1957.

„Když skupina vznikla, bylo nás třicet. Z těch třiceti nás dnes žije už jen asi pět,“ řekl nám teoretik skupiny, historik umění František Dvořák. Mezi ty žijící patří kromě něj například Miloslav Hájek (1927), Jaromír Skřivánek (1923), Miroslav Vystrčil (1924) Karel Vysušil (1926) či Miloslav Chlupáč (1920). Sochaři a malíři Chlupáčovi byla také u příležitosti vernisáže udělena výroční cena Nadace Český fond umění za rok 2007. Někteří ze zakládajících členů skupiny zemřeli v šedesátých letech sebevraždou – jako např. Jiří Balcar (1929–1968) či Richard Fremund (1928–1969). Samozřejmě ale žijí i ti, kteří se skupinou vystavovali až v roce 1964 – Josef Duchoň, Theodor Pištěk či Jan Švankmajer.

Jako skupina vystoupili její tvůrci společně na své poslední výstavě roku 1964, kdy už přece jen větší politické i kulturní uvolnění umožnilo širší prostor umělecké svobodě nespoutané demagogickými tezemi o socialistickém realismu.

18.8.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Smrt na kolejích. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Na Žižkově srazil vlak člověka. Provoz některých příměstských linek je omezen

Letiště Václava Havla.
3 14

Letiště Václava Havla bojuje s hlukem. Chce omezit noční provoz letadel

Poklidná zahrada nedaleko Hradu. Ukrývá umělecká díla i kašnu s čápem

Ruch Hradčanského náměstí. Turisté. Blesky fotoaparátů. Přijde vám nemožné najít v blízkosti Pražského hradu místo k odpočinku? Navštivte nepříliš známou zahradu Šternberského paláce. Malá, ale romantická oáza klidu skýtá útočiště nejen všem, co si chtějí vyčistit hlavu, ale i umělcům. Najdete v ní třeba díla českých sochařů z 20. století.

Mohl mít nebezpečné chemikálie. Muže odvezla zásahová jednotka na psychiatrii

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek večer zažili obyvatelé části pražského Slivence dramatické chvíle. Policie kvůli psychicky narušenému muži zaktivizovala vyjednavače, zásahovou jednotku, hasiče, psa pyrotechniků i plynaře. Na počátku velké akce bylo podezření, že muž má doma nebezepčné chemikálie. Navíc podle policie napadal sousedy.

Chemie na škole nebývá oblíbená. I tak Češi slaví historický úspěch na olympiádě

Historický úspěch české reprezentace… Kdyby to tak mohl být začátek zprávy ve sportovní rubrice. Ale tato informace oslavuje šikovné české vědce. Na jubilejním padesátém ročníku Mezinárodní chemické olympiády Česko obsadilo čtvrtou příčku v žebříčku národů.

Jak jsme žili v Československu. Staré Město a Josefov

Pražský deník přináší nový cyklus Jak jsme žili v Československu. Každý týden pozveme čtenáře do novodobé historie jednotlivých pražských čtvrtí. Na procházku po významných momentech let 1918 až 1992. Tentokrát zveme na Staré Město.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT