Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skladatel Ludovico Einaudi: Zakázal jsem si dívat se na Živaga

Praha /ROZHOVOR/ - Intimní klavírní melodie, ale s velkou kapelou za zády, předvede už na apríla v Praze italský pianista a výrazný skladatel filmové hudby posledních let Ludovico Einaudi. V rozhovoru vzpomíná na svůj první pražský koncert, dětství v éře Beatles a Rolling Stones i práci na svém oblíbeném filmu.

28.3.2014
SDÍLEJ:

Italský skladatel filmové hudby Ludovico Einaudi.Foto: archiv skladatele

Je to pět let od vaší první a zatím poslední koncertní návštěvy České republiky. Hrál jste tehdy na festivalu Struny podzimu v Rudolfinu, vybavíte si to vystoupení ještě?

Kromě toho, že se mi dostalo vřelého přijetí, si pamatuji, že jsem hrál na skutečně krásném místě. Byl to jeden z nejpozoruhodnějších sálů, kde jsem měl vůbec tu čest vystupovat. Zatím jsem nezjišťoval, kde budu hrát v Praze tentokrát.

Na úplně jiném místě. Oproti novorenesančnímu Rudolfinu přijedete do Kongresového centra ze začátku 80. let. Ale říká se, že co se akustiky týče, patří tamní sál k nejlepším na světě.

To dává smysl. Také můj koncert bude úplně jiný. Před pěti lety jsem vystupoval sólově, zatímco teď přijedu s kapelou. Bude se mnou sedm hudebníků, akustické polohy se budou střídat s elektronickými, v první polovině koncertu zahraji skladby z mé nové desky, v druhé odehraji v různých složeních kapely průřez svojí tvorbou.

Vzhledem k tomu, že koncert bude z části retrospektivní, vrátím se do minulosti - na úplný začátek. Vyrůstal jste v inspirativním prostředí - váš dědeček byl v letech 1948 až 1955 prezidentem Itálie, táta spisovatelem, lákalo vás to i k jiným oblastem, než je hudba?

Děda z otcovy strany byl ekonomem, pak se stal prezidentem, ale takové ambice jsem nikdy neměl. Po tátovi mám zřejmě to, že mě vždycky hodně bavilo číst knihy, a když vydávám desku, zajímá mě i technické provedení, jak bude vypadat obal, na jaký papír bude vytištěný… Ale hudebních genů se u mě asi sešlo nejvíc. Jsou od rodiny z matčiny strany. Matka hrála na piano, její otec byl hudebník a skladatel. Bohužel jsme se nikdy nemohli setkat, zemřel ještě před mým narozením. I tak mě hudba od dětství přitahovala.

Navíc jste vyrůstal v éře Beatles a Rolling Stones…

Ano, šedesátá léta byla taková hudební revoluce. A nejenom hudební, přišla filmová nová vlna, móda, výtvarné umění začalo také otevírat nebývale hodně nových perspektiv, bylo fascinující prožívat šedesátá léta v přítomnosti.

Studoval jste pak vedle avantgardního klasika Luciana Beria, vyzkoušel si skládání klasické hudby, taneční či pro divadelní představení. Co vás v 90. letech přivedlo k filmové hudbě?

Určitým způsobem jsem se kolem ní pohyboval stále. Několik mých přátel experimentovalo s filmovou tvorbou, pár z nich stalo i úspěšnými režiséry ve Spojených státech, takže to byla přirozená cesta. Ale nedá se říct, že bych byl od té doby skládal jen filmovou hudbu, zrovna tak si užívám i skládání klasické hudby a hru na klavír, nechci, aby se ze mě stal výhradní autor filmových soundtracků, který nedělá nic jiného. Během roku tak obvykle dělám jen jeden film, vybírám si takový, který mě skutečně zaujme.

Takže bez scénáře předem práci nepřijmete?

Tak bych to neřekl. Záleží to na mnoha okolnostech, když důvěřujete tvůrcům a víte, že dělají na skutečně zajímavém námětu, můžete přijmout práci třeba rok předem.

Zajímavým námětem určitě byla televizní minisérie Doktor Živago z roku 2002. K filmové podobě tohoto románu Borise Pasternak vytvořil v šedesátých letech slavný, a také Oscarem oceněný, soundtrack Maurice Jarre. Neměl jste obavy z toho, že ať složíte cokoli, zůstane to ve stínu Leanova filmu?

Jarreho hudba pro Doktora Živaga, podobně jako třeba pro Lawrence z Arábie, patřila k těm, co mě provázely dětstvím. Už tehdy jsem ji obdivoval. Takže samozřejmě, když jsem dostal nabídku po letech dělat hudbu k takovému projektu, měl jsem trochu obavy, aby mě to nepohltilo. Ale řekl jsem si, že se jednoduše na původního Doktora Živaga během práce na nové hudbě, nebudu dívat, abych jím nebyl dál ovlivňován a uchopil téma zcela po svém. Samotný příběh jsem ale studoval hodně, zajímal jsem se také třeba o ruskou folkovou hudbu, zkoušel jsem, jak bude znít na klávesy…  Protože film byl velmi dlouhý, rozdělený na tři části, bylo potřeba složit hodně hudby, pracoval jsem na tom velmi intenzivně čtyři měsíce a pamatuji si, že na konci jsem byl skutečně unavený. Ale také šťastný, Doktor Živago zůstává jednou z mých nejoblíbenějších prací.

Volný čas prý rád trávíte na vinici. Jaké je vaše oblíbené víno?

Červené, Barolo. Ale pravda je, že toho volného času moc nemám. Třeba se to jednou změní. Vinici jsme měli vedle domu, když jsem byl malý, a myslím, že i na stáří je to příjemné místo.

Ludovico Einaudi se narodil v roce 1955 v italském Turíně. Patří k nejvýraznějším minimalistickým hudebním skladatelům současnosti. Bývá zařazován po bok jmen jako Michael Nyman či Philip Glass, vyprodal sály jako La Scala nebo Royal Albert Hall. Známý je též jako skladatel filmové hudby - například snímky Nedotknutelní nebo televizní minisérie Doktor Živago. Ve své hudbě spojuje prvky klasiky, ambientní elektroniky, jemného rocku i world music. Některé jeho skladby zazněly i v reklamách, dokumentech (například o fotbalistu Ryanu Giggsovi) nebo v seriálech jako například Top Gear. V Praze vystoupí i s kapelou v úterý 1. dubna od 20 hodin v Kongresovém sálu.

Autor: Ondřej Leinert

28.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení