Letos slaví desáté narozeniny, přitom až od roku 2006 začala malá scéna, která se nachází v centru Prahy, nabízet divákům vlastní repertoár. Vedle klasických inscenací zde pravidelně pořádají benefice s umělci a od letošního roku nově také scénická čtení.

V roce 2004 založili Divadlo U Valšů manželé Jan a Blanka Lormanovi a jeho provozovatelem je nezisková organizace Život 90. Té položili Lormanovi základy už v roce 1991 a jejím prostřednictvím usilují o bezproblémový a smysluplný aktivní život seniorů.

Jak vnímáte jubilejní divadelní sezónu?

Vstoupili jsme do ní stylově beneficí Luby Skořepové. Dvě devadesátky tou druhou je číslovka v názvu sdružení Život 90, které divadlo provozuje se tak propojily. Novou sezónu jsme také zahájili s novou manažerkou divadla, Blankou Lormanovou. Má bohaté zkušenosti z divadelních prken i filmového plátna, tak se těším, jak jí nová role bude sedět a moc jí přeju, aby navázala na úspěchy z minulých let.

Jak se bude desátá sezóna v Divadle U Valšů lišit od předchozích?

Novinkou, kterou uvedeme 21. října, bude pořad Vzpomínkobraní. Ve spolupráci s organizací Živá paměť zveme do divadla paní Hanu Hnátovou, sestru spisovatele Arnošta Lustiga. Spolu se svou rodinou prošla židovskou perzekucí druhé světové války a ghettem v Terezíně. Nejen na to s ní budeme vzpomínat.

Hrajete hodně na zájezdových představeních, v jakých divadlech mohou vaše inscenace diváci zhlédnout?

Zájezdových představení odehrajeme na tři desítky ročně, což nás moc těší. S našimi inscenacemi se můžete setkat například v brněnském Rubínu, v divadlech v Kolíně, v Ústí nad Labem, ve Velkém Meziříčí nebo Třeboni. Doporučuji sledovat webové stránky našeho divadla, kde se diváci dozvědí víc.

Na oslavě k zahájení sezóny jste uvedl, že chystáte scénická čtení. Můžete přiblížit, na co se diváci mohou těšit?

Scénická čtení jsou novinkou našeho repertoáru. Je to žánr, ve kterém se uplatní divadelní inscenace i četba. Věřím, že si společně s interprety vychutnáte kupříkladu Vančurovo Rozmarné léto, Čapkovo Jak se co dělá nebo Langrovu Periferii. A to ve špičkovém hereckém obsazení. S Janem Čenským, Martinem Zahálkou, Filipem Tomsou a dalšími.

Pravidelným projektem, který zde děláte, jsou benefice se známými umělci. Chystáte letos nějakou novou osobnost?

Se zajímavými osobnostmi se u nás můžete setkat každý měsíc, a to hned dvakrát v cyklech Benefice a Lásky. V beneficích probíráme s hosty z divadelní a filmové branže jejich životní osudy, je to komorní pořad, ve kterém se diváci dozvědí mnoho zajímavých detailů z hostova života. Pořad Lásky bych označil za rozvernější zveme zajímavé lidi všech profesí a vyptáváme se jich na jejich lásky k životu, práci, umění, mužům, ženám nebo i třeba k vínu. Bývají to vždy velmi příjemná představení, jsme v kontaktu s publikem a společně pořad tvoříme ke spokojenosti všech. Letos je těch krásných setkání několik s Věrou Čáslavskou, Cyrilem Höschlem, Jindřichem Štreitem, Yvonnne Přenosilovou, Richardem Adamem, Dalimilem Klapkou.

Fungujete již deset let, co považujete za největší úspěch, čeho jste za tu dobu dosáhli?

Dřív než o všemožných slavných osobnostech a velkých jménech branže bych rád mluvil o našich divácích. Náš stálý repertoár jsou inteligentní komedie, které dokáží polechtat bránici a zahřát na duši. Milujeme setkávání s rozesmátým publikem, jehož drtivá většina jsou lidé dříve narození, kteří třeba i mají ke smíchu stále méně důvodů. Já osobně někdy chodím do hlediště v průběhu představení a pobaveně pozoruji, jak u některých obzvlášť oblíbených kusů publikum hercům tiše předříkává a už se těší, co se stane v další scéně.

"Občas pobaveně pozoruji smějící se publikum"

No a pak jsou naší vizitkou ona jména v současné době v našich inscenacích hraje například Lubomír Lipský, Květa Fialová, Jan Čenský, Jaroslav Satoranský, Naďa Konvalinková, z mladé generace pak Pavel Batěk nebo Jana Pidrmanová a dlouhá řada dalších. V minulosti jsme byli domácí scénou Divadla Semafor, měli jsme tedy tu čest s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou, dále například s Lubou Skořepovou a dalšími.

Jaké jsou vaše vyhlídky do budoucna, máte nějaká „přání" či vize?

Chtěli bychom dále provozovat stabilní divadelní scénu v Praze 1, což vzhledem ke konkurenci a obecně naší finanční situaci není jednoduché. Nejsme ale obyčejné divadlo, kterých v této části Prahy najdete deset do tuctu. Jsme divadlo přátelské k seniorům oni jsou základnou našeho publika. Nechceme jim věnovat dopolední zlevněná představení, nebo zvýhodněné vstupenky na generálky a předpremiéry. Jsou plnohodnotnými diváky, proto jim na míru uzpůsobujeme ceny vstupného a dobu začátků představení hrajeme převážně od 16 hodin a naše divadlo je bezbariérové.

Zmínil jste problémy s ufinancováním divadla. Co děláte pro to, aby se tato situace zlepšila? Cítíte se v tomto ohledu nějak znevýhodněni oproti jiným pražským divadelním scénám či jiným kulturním institucím?

Snažíme se různými způsoby. Pravidelně žádáme o všemožné granty a dotace, vycházíme vstříc našim divákům a intenzivně budujeme dobrou pověst divadla. Snažíme se ale také měnit pohled politiků a veřejnosti na seniory a seniorské publikum je to skupina lidí s velkým potenciálem a provozování divadla pro seniorské publikum by mělo být logickým a podporovaným krokem, ne něčím, co je shledáváno jako nepodstatné nebo nedostatečně podnikatelsky „chytré".