VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Režisér Dodo Gombár: Divadelní život je proměnlivý jako počasí

Smíchov /ROZHOVOR/ - Režisér Dodo Gombár prošel za svůj život angažmá v divadlech ve slovenském Martině a v moravském Zlíně, hostoval na mnoha scénách 
v Čechách i v zahraničí a před čtyřmi lety se stal uměleckým šéfem a kmenovým režisérem pražského Švandova divadla.

18.6.2014
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Režisér Dodo Gombár v akci při jedné ze čtených zkoušek.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Letošní sezónu tam zakončuje adaptací hry Proměna na motivy slavné novely Franze Kafky. Titul představení je podle něj pro současnou smíchovskou scénu příznačný - po patnáctiletém fungování totiž podle Gombára právě letos prochází Švandovo divadlo takřka kafkovskou proměnou.

K rozhovoru jsme se sešli dva dny po premiéře.

Registrujete už první ohlasy na Proměnu?

Vůči ohlasům bývám opatrný, nerad na jejich základě přistupuji k nějakým závěrům. Za zásadní považuji spíš odezvy a názory těch, kteří divadlo spoluvytváří, tedy herců nebo tvořivého týmu. Baví mě ale se zamýšlet nad různými podobami odezvy, které vždycky dané sdělení vyvolává.

Nezajímají vás tedy ani názory kritiků a recenzentů?

Nemůžu říct, že mě nezajímají, ale nechci jim prostě podléhat. Každá inscenace má povědomě či vědomě stanovený nějaký cíl, každá chce něco říct, na něco reagovat. Jestli se nám to povedlo zformulovat srozumitelně, už není náš diktát. Dělali jsme pro to samozřejmě všechno, ale to, co přichází posléze, už je v moci vyšších instancí. A v tom je taky divadlo krásné. Jak je individuální a svobodné.

A jaké jsou vaše osobní pocity po několika měsících, které jste s Proměnou strávil?

Svým způsobem očistné, vůbec poprvé jsem se na divadle střetl s Franzem Kafkou. Ale také hluboké a osobní v tom smyslu, že jsme se opět pokusili posunout Švandovo divadlo dál v konceptu společného myšlení. Chtěli jsme Proměnu uchopit nestandardně, provokativně a snad i riskantně.

Na dílo Franze Kafky, tím spíše Proměnu, lze pohlížet mnoha způsoby. Co bylo pro vás při jejím nastudování zásadní? Jak jste k dílu přistoupil?

Paradoxně je to přitom jedna z mála inscenovaných Kafkových věcí… Jedná se samozřejmě o existenciálně složité téma, které hraničí s mnoha aspekty, jimiž se na Proměnu dá pohlížet. Přišlo mi přitažlivé prozkoumat samotu a opuštěnost člověka. Taky extrém, volný pád, který vede až za hranice představivosti. Ne až tak vážnou formou a s neustálým zpochybňováním nastolených skutečností. Důležitým momentem je i motiv rozpadu rodiny poté, co se v ní stane něco zásadního, a také neschopnost člověka učinit v životě nějaký krok navíc. V naší Proměně se Řehoř Samsa rozhodne proměnit sám, má všeho dost a nechce být otrokem každodennosti. Svou proměnou ale mění a bortí všechny vazby kolem sebe. Tento pocit známe v dnešní době velice dobře všichni, neustále jsme válcováni povinnostmi a býváme otroky času, nastoleného režimu. Nás každopádně zajímalo, jestli z tohoto vlaku, který jsme si nerozběhli třeba úplně dobrovolně, lze vystoupit. Nebo je v tom jen nedostatek odvahy a je skutečně všechno jen v našich rukách.

Říkáte, že Proměna je na divadle inscenována tak nějak málo. Co rozhodlo u vás? Proč jste k ní přistoupil?

Kontakt s Kafkou bývá častější přes zvučnější romány, jako je Proces, Zámek nebo Amerika. Vždycky mě zajímal Kafkův Dopis otci, proto se zčásti objevuje také v naší Proměně. Dobře se hodí i proto, že celá letošní sezóna ve Švandově divadle je o proměně. Především o proměně vnímání divadla jako jistého duchovního, emocionálního prostoru. Zevnitř i zvenku. Kafkova povídka je materiálem, který klade vysoký nárok na herce i na tvůrce, snad i na publikum - může být završením určité cesty. U mě osobně jde, řekněme, o završení čtyřleté etapy.

Čtyři roky působíte v divadle jako umělecký šéf. Považujete Proměnu za vaše zdejší nejzásadnější dílo?

Letošní sezónu považuji za zásadní, jelikož se naše ideje, kterými divadlo směřujeme, konečně začaly proměňovat ve skutečnost. Což je velmi vzácné, protože divadelní život jde často proti všem plánům, je proměnlivý jako počasí. A já osobně mám přece jen v životě rád konstanty a pevné body. Tak se mi jeví, že pro blízkou budoucnost by mohlo být i Švandovo divadlo v něčem pevným bodem. Konkrétně Proměnu ale nevnímám zásadnější než ostatní inscenace z této čtyřleté éry, nemám rád takovéto škatulky. Ani vás nebudu zatěžovat oblíbenými frázemi o dětech, u kterých taky nevíte, které máte nejraději. Je to moje nejčerstvější práce, takže jsem jí plný, nic víc. Přijde zas nové zkoušení, které musí tento pocit mírně překrýt, a to je v pořádku.

Při představení se příznačně promění celé divadlo - herci si vymění místo s diváky v hledišti…

Chtěli jsme, aby měli od začátku nestandardní zážitek i diváci. Vyzýváme je proto nahlédnout do magického prostoru jeviště, do kterého se obvykle nepodívají. Otočení hlediště a jeviště umocní změnu v proporcích elementárního vnímání, a navíc může posloužit k bližšímu kontaktu a k nestandardním úvahám.

Jak na to diváci při premiéře reagovali?

Zrovna při premiéře jsem měl pocit, že se cítili mírně vyplašení. Přece jenom v divadle nejsou zvyklí chodit do jiných zón než na své místo do hlediště. Byli asi zmatení z neznámého prostředí, ztratili jakýsi pocit bezpečí. Na druhou stranu je ale nezatahujeme přímo do divadelního dění, takže se nemusí ničeho bát.

Potřebujete si po takovém složitém tématu a zkoušení odpočinout?

Někdy mám pocit, že i já jsem v tomtéž vlaku jako Řehoř Samsa. Oddech je ale potřeba.

Jsou před vámi divadelní prázdniny…

To sice ano, do té doby mě ale čeká zkoušení divadelního sitcomu ve slovenském Martině a také přezkušování inscenace Žítkovské bohyně 
v divadle ve Zlíně. Na prázdniny se těším, ale nemám to tak, že bych si na konci června řekl, že teď budu dva měsíce odpočívat. Navíc plánuji v létě psát, mám před sebou dva autorské projekty, kterých scénáře musí být v září hotové.

Čím se nejlépe od práce a od divadla odreagujete?

Čímkoli. Sportem, přírodou, ženou, knížkou, kinem. Nemusí to být ani v tomto pořadí. Vlastně divadlo nevnímám fatálně, nebo jinak řečeno ho považovat za příliš pominutelné na to, abych byl na něm závislý.

Hodně se při svých pracovních závazcích nacestujete, Švandovo divadlo vám nestačí?

Každé další zkušenosti občerstvují mysl. Všechny nabídky samozřejmě nemohu reflektovat, ale občas je změna přínosná. O to víc mohu také srovnávat a vážit si toho, jaký zde máme dobrý soubor. Jak se to tady v posledním čase stabilizovalo. Moc si toho vážím, je to uklidňující pocit, dodává mi motivaci.

Když jezdíte režírovat i na Slovensko, berete to jako návrat domů?

V Čechách žiji téměř čtrnáct let, doma se cítím tady. Při cestách na Slovensko se vracím spíš do minulosti. Mám tam stále blízké přátele, mámu, bratry, rodinu své ženy, určitě kus minulosti, ale doma jsem už v Čechách.

Dodo GombárRežisér Dodo Gombár v akci při jedné ze čtených zkoušek.Narodil se 3. června 1973 v Trnavě, pochází ze slovenské obce Smolenice.

Vlastním jménem se jmenuje Jozef.

Vystudoval gymnázium v Trnavě a divadelní režii na VŠMU v Bratislavě.

Během studia absolvoval roční stáž na Circle in The Square, Theater School on Broadway v New Yorku.

Po absolutoriu byl dvě sezony kmenovým režisérem a uměleckým šéfem Komorného divadla v Martině, poté byl na volné noze, než se stal v roce 2006 uměleckým šéfem a režisérem v Městském divadle Zlín.

Hostoval také ve Státní opeře Praha (Kudykam), Městských divadlech pražských, v Divadle Petra Bezruče Ostrava, v Divadle Reduta při ND Brno, v Městském divadle Brno, v Divadle Bolka Polívky, v Činoherním Studiu Ústí nad Labem, na Nové scéně Bratislava nebo ve Slovenském národním divadle Bratislava.

Žije v Praze, čtvrtým rokem je uměleckým šéfem a kmenovým režisérem Švandova divadla (Merlin, Crash u potoka, Vladimirova děvka, Biomaželka, Země lhostejnost a nejnověji také inscenace Proměna).

V březnu uvedl inscenaci Žítkovské bohyně v Městském divadle Zlín.

Je držitelem Ceny Alfréda Radoka.

Na kontě má kolem 80 režijních počinů.

Autor: Michaela Rozšafná

18.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
22

Úřad pro kyberbezpečí: Vypátrat původ útoku na ČSÚ bude obtížné

Představitelé SPD a zástupci hnutí ANO jednali 23. října v Praze o možné povolební spolupráci. Na snímku šéf SPD Tomio Okamura (vpravo) a místopředseda hnutí Radim Fiala přicházejí na schůzku do Poslanecké sněmovny.
AKTUALIZOVÁNO
9

Okamura jedná s ANO: Chceme prosadit náš politický program

AKTUALIZOVÁNO

Předsedou poslaneckého klubu STAN byl jmenován Farský

Už v neděli ustavili klub sněmovní nováčci Piráti. Dnes je následovalo hnutí Starostové a nezávislí (STAN), za předsedu byl zvolen lídr voleb Jan Farský. Místopředsedy se stali Vít Rakušan a Věra Kovářová.

Babiš pokračuje v povolebních jednáních, sejde se se Zemanem

Vítěze sněmovních voleb, předsedu hnutí ANO Andreje Babiše dnes přijme prezident Miloš Zeman. Babiš bude také pokračovat v povolebních vyjednáváních se zástupci dalších stran nové Sněmovny. Zahájil je v neděli schůzkami s KSČM, STAN a ČSSD.

Mezi Čechy mírně převažuje nespokojenost s výsledkem voleb

Mezi Čechy mírně převažuje nespokojenost s výsledky voleb, ukázal průzkum společnosti Median. Podle průzkumu většina lidí nemá obavy o budoucnost demokracie v zemi, dotázaným by ale vadilo, kdyby vládu měl vést trestně stíhaný člověk.

Babiš přemlouval STAN ke spolupráci. Podle Gazdíka ale marně

Šéf vítěze voleb hnutí ANO Andrej Babiš přemlouval hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ke koaliční spolupráci, ale marně, řekl novinářům po dnešní zhruba hodinové schůzce s Babišem předseda Starostů Petr Gazdík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT