Začal jej stavět král a císař Ferdinand I. pro svou manželku Annu (proto semutaké někdy říká Letohrádek královny Anny), ta si ho však nikdy neužila, neboť se dokončení stavby nedožila. Stavba se totiž protáhla téměř na třicet let (1535–1563).

Tajemství Paola de la Stelly

Na stavbě se podíleli především italští architekti a stavitelé, zejména Paolo de la Stella, podle jehož modelu stavba vznikala. Stella však během stavby zemřel. (Prof. Jan Bažant využil tématu Stellovy náhlé smrti jako motivu ve své detektivní knize Knihovna.)

Jan Bažant, který se historií Královského letohrádku podrobně zabýval, vydal loni také vynikající monografii Belvedér. V současné době se podílel jako jeden z autorů na přípravě výstavy Královský letohrádek – skvost renesanční architektury v Čechách, jejímž kurátorem je Viktor Procházka a kterou uspořádala Správa Pražského hradu.

Výstava je otevřena přímo v letohrádku a dokumentuje výsledky restaurátorských prací na exteriéru stavby, které zde probíhají již čtvrtý rok.

Nepřízeň povětří

Královský letohrádek v Praze přenesl do Prahy vznosnost, vzdušnost a lehkost renesančních staveb slunné Itálie. Jenomže stavba, jakým se pod sluncem Středomoří daří, není uzpůsobena pro mnohem drsnější podnebí Prahy, kde je vystavena nepřízni dešťů, sněhu a větru. Takové podnebí nádhernou stavbu letohrádku a zejména množství figurálních reliéfů z dílny Paola de la Stelly za dlouhá staletí velmi poničilo.

Poselství reliéfů

Přitom právě tyto reliéfy s mytologickou tematikou v sobě nesou bohaté myšlenkové poselství nejen jejich tvůrce, ale i samotného krále a císaře, což přesvědčivě doložil právě Jan Bažant. Na jednom z nejkrásnějších reliéfů například přijímá Ferdinand z rukou Anny vavřínovou snítku, v mnohých jiných je poselství zašifrováno do řeči symbolů a mytologických odkazů. Během restaurátorských prací na reliéfech byly sňaty jejich formy a vytvořeny sádrové odlitky.

Jak formy, tak odlitky lze na současné výstavě v Belvedéru spatřit. Kromě toho výstava dokumentuje celý stavební vývoj této nejvýznamnější renesanční stavby u nás a přibližuje divákům i postupy, jichž využívá restaurátorská práce. Královský letohrádek – skvost renesanční architektury v Čechách.

Královský letohrádek – skvost renesanční architektury v Čechách.
Královská zahrada, Pražský hrad.
Pořadatel Správa Pražského hradu, kurátor Viktor Procházka.
Otevřeno do 29. června 2008 denně od 10 do 18 hodin.
Vstupné 90, snížené 40, rodinné 140 Kč.