Celosvětově má na 58 milionů členů v 119 zemích světa a založena byla v roce 1844 ve Velké Británii. Jde o neziskovou organizaci YMCA, jejíž česká pobočka slaví v těchto dnech 25. výročí. Od počátků v roce 1991 vede pražskou odnož celosvětové firmy Petra Otřísalová.

Většina lidí své pětadvacáté narozeniny oslavuje bujaře. Jak je oslaví budova v historickém centru Prahy?

Oslavujeme výstavou unikátních fotografií. Od 12. května až do poloviny července bude v Paláci YMCA probíhat expozice neobyčejných fotografií Vladimíra Balcara zachycujících cestu československých legionářů zpět do vlasti. Může ji vidět každý, výstava je zdarma. Dobovými snímky připomínáme i působení americké sekce YMCA mezi legionáři a práce vznikající české YMCA mezi vojenskými sbory. Tím se tak vracíme na počátek rozmachu YMCA v poválečném Československu. Fotografie budou tentokrát vystaveny nejen v pasáži, ale i v mezaninu a v dalších patrech budovy. Jinak dnes již skoro devadesátiletá památkově chráněná budova YMCA v Praze na Poříčí oslavuje výročí znovuobnovené organizace YMCA v ČR v utěšeně dobré kondici. A za to jsme rádi. Dům totiž nadále žije prací, sportem i odpočinkem denně se tu potká víc jak šest set návštěvníků a nájemníků. Historické výkladní skříně s mosaznými výkladci jsme před časem nechali zrestaurovat a využíváme je jako malou galerii. A právě zde bude probíhat výstava s názvem „Cesta z války".

Petra OtřísalováŘeditelka společnosti Palác YMCA, s.r.o. která sídlí v ulici Na Poříčí v Praze

Narodila se 12.4 1956 v Plzni do rodiny projektanta a kartografky, má mladšího bratra

Vystudovala strojní průmyslovku a mechanizaci zemědělství

Od roku 1991 pracuje pro YMCA ať už jako dobrovolník anebo v zaměstnaneckém poměru, dlouho se živila nákupem a logistikou v různých obchodních společnostech,

Má tři děti a 6 vnoučat

Cvičí pilates a power jógu, přemíru čokolády a zlost na špatné řemeslníky si vyjede na spinningu anebo vyplave v bazénu

Hovoří anglicky, ale poradí si i s němčinou a ruštinou

Jak dlouho jste ředitelkou paláce YMCA? Považujete toto výročí tak trochu za svoje vlastní?

Ředitelkou společnosti Palác YMCA jsem skoro od prvopočátku. Těch 25 let obnovené YMCA je pro mě připomínkou dlouhé řady zážitků a vzpomínek na snad ještě delší zástup setkání s mnoha báječnými a zajímavými lidmi. Navíc Palác YMCA spravuje kromě pražského domu také další památkově chráněný dům v Hradci Králové a Masarykův tábor YMCA v Soběšíně u Českého Šternberka. Je za tím hodně práce, ale baví mě to. Je to smysluplné.

Jak jste se k neziskové organizaci YMCA dostala a na jaké zdejší období nejraději vzpomínáte?

S pojmem „ymka" jsem se potkala už v mládí díky našemu sousedovi Ladislavu Hejdánkovi, pozdějšímu mluvčímu Charty 77 a jeho rodině. Ještě jsem stihla zažít než je zakázali lesní brigády Českobratrské církve evangelické, kde naše zážitky byly jakoby opsané z návodu, jak vést dobrý ymkařský tábor. Díky statečnosti a kreativitě mnoha lidí se podařilo zachovat to nejcennější, co YMCA měla, jejího ducha, i když „hlavička" se tehdy nemohla prezentovat. Pro YMCA obnovenou po čtyřicetiletém komunistickém zákazu jsem začala na plný úvazek pracovat v září 1991. Dostala jsem na starosti začít s každodenní činností pražské pobočky. To znamenalo židli, stůl a telefon v jedné malé kanceláři budovy, která na každém kroku mnohem více připomínala éru ústředí ČSTV než slavnou předválečnou etapu YMCA. A to včetně mnoha necitlivých zásahů do památkově chráněné budovy a Masarykovy busty nalezené ve studni v suterénu… Potkávala jsem se ale s bývalými členy YMCA a často bylo úžasné vidět, jak je dětství a mládí prožité s Ymkou ovlivnilo na celý život.

A jací lidé se k organizaci YMCA hlásili a přidávali vyznačovali se třeba něčím už na první pohled?

Když jsem si zapisovala jejich data narození do nových ymkařských legitimací, skoro vždycky bych jim hádala přinejmenším o deset let méně. Svěží tělesně i duševně hlásili se opět do YMCA a nabízeli všestrannou podporu. Byli pro mě velkou inspirací. Ale my jsme potřebovali přivést do YMCA také mladé lidi a děti. V tomto směru se nám dostalo velké pomoci například od skandinávských organizací, kde je YMCA velmi rozšířená. Po čtyřech letech, kdy jsem profesionální práci pro pražskou YMCA opouštěla a směřovala do komerčního sektoru, jsme provozovali sportcentrum YMCA, informační centrum pro mládež, pořádali jsme tábory a kroužky, po roční práci dobrovolníků z Norska začali s Ten Singem. V roce 1994 jsme stopadesáté výročí založení světové YMCA oslavili už jako plně fungující pražská organizace.

Zmínila jste Ten Sing, co to je?

Ten Sing je typická a svébytná ymkařská aktivita. Vznikla ze spojení Teenager´s singing, tedy zpívání náctiletých. Její součástí není jen zpěv, ale i hra na hudební nástroje, tanec a divadlo. Své místo si v této skupině může najít kdokoli, kdo třeba jen pomůže s organizací či nošením mikrofonu. Je to výjimečná aktivita pro mladé lidi s velkou touhou po aktivním společenství vrstevníků.

V paláci, kde sídlí YMCA, sídlí i mnoho dalších organizací a firem. Čím je ale budova primárně? A nezastiňují ostatní aktivity, které tu probíhají, tak trochu činnost samotné organizace YMCA?

To určitě ne. I prvorepubliková YMCA měla mnoho poboček a táborů včetně vlastních nemovitostí. Pražská budova byla a je největší a byla tehdy velkou ubytovnou mladých mužů a centrem nejrůznějších programů. Od sportovních přes vzdělávací a kulturní. YMCA v ČR ale po roce 1989 dostala zpět do vlastnictví jen zlomek původního majetku a postupně jsme se rozhodli využívat pražskou budovu na prestižní adrese jako hlavní zdroj prostředků na podporu činnosti všech v tuto chvíli šestadvaceti místních sdružení po celém Česku. Kromě mnoha komerčně pronajatých prostor najdete v budově ústředí YMCA české i evropské a také kanceláře pražské YMCA a YMCA Živá rodina. Celou paletu sportovního vyžití nabízí sportovní centrum, je tu malé předškolní zařízení Česko-anglická školka YMCA, jsou tu čtyři přednáškové sály. Po vstupu do budovy se můžete seznámit s informacemi o současné české Ymce a připomenout si, že „využíváním služeb tohoto domu přispíváte na práci s dětmi a mládeží".

Čím byla tato budova výjimečná a co zajímavého tady návštěvník může vidět dnes? Uvažujete třeba i o nějakých prohlídkách, kdy by si veřejnost mohla budovu pořádně prohlédnout?

Dům je neznámější realizací architekta Eduarda Hniličky. V zadání bylo tehdy postavit polyfunkční objekt, v němž budou kavárna, pasáž, levné pokoje pro ubytování svobodných mužů, společenské místnosti, kaple, bazén a tělocvična. Hnilička se inspiroval obdobnými budovami YMCA při své cestě po Spojených státech. Konstrukce paláce je železobetonová a na jejím návrhu se podílel známý konstruktér prof. Stanislav Bechyně. Byly zde poprvé použity netradiční materiály jako asfalt a korek. Bazén s teplou vodou a vlastní studnou v době vzniku rarita prošel sice modernizací, ale funguje téměř nepřetržitě od svého vzniku. Na střeše domu se hrávala košíková sport, který dala světu právě YMCA. Mimořádným unikátem je klopená běžecká dráha umístěná na ochozu velké tělocvičny. Původní páter noster byl nedávno repasován, ale jinak téměř beze změny krouží věrně tímto jedinečným domem. Občasné prohlídky pro menší skupiny již pořádáme a rádi bychom je pražské veřejnosti nabídli i častěji.

V současnosti hostíte výstavu fotek V. Balcara o československých legionářích, kterou chcete lidem připomenout význam tohoto domu a vůbec organizace YMCA. Když byste ho měla popsat v několika větách, jak byste ho shrnula?

Přestože je dům nyní z velké části kancelářským objektem na „dobré adrese", chceme i nadále odkazovat k historickým kořenům a hodnotám, na kterých stojí naše evropská civilizace. Výstava dobových fotografií Cesta z války ukazuje nejen návrat československých legionářů do vlasti. Ale byli to právě členové YMCA, kteří vyčerpané vojáky během jejich cesty podporovali a starali se o válečné invalidy. Na několika fotografiích, které budou vystaveny vůbec poprvé, je i jeden z jejich členů, takzvaný americký strýček, pan Číž. Jde o profesora gymnastiky, Američana s českými kořeny a sekretáře YMCA, který se nejen staral o vojáky, ale učil je i s jeho ženou anglicky a pomáhal jim. Právě značka, kterou YMCA má ve svém znaku, tedy rovnostranný trojúhelník, má v sobě stále tu sílu, jak ve zkratce říci: Buduj, rozvíjej svoje tělo i duši, vzdělávej se. Buď odvážný a pomáhej druhým.

Jak konkrétně zdejší pobočka organizace YMCA podporuje děti a mládež? Jak se činnost liší dnes oproti minulosti, například před 25 lety?

S porevoluční Ymkou už celá jedna generace prožila mnoho zásadních zkušeností. Moje mladší dcera třeba od dvanácti let prošla Ten Singem, jezdila na tábory, studovala v dánské YMCA hojskole. Organizovala také zahraniční cesty ymkařských dobrovolníků. A dnes se děti její a jejích vrstevníků potkají třeba na velkém květnovém setkání YMCA na Soběšíně. YMCA je velice otevřená k nejrůznějším programům a chce-li někdo začít se zajímavou činností, která reaguje na aktuální potřebu konkrétního místa či společenství, je u nás vítán.

Jak funguje organizace v jiných zemích bývalého sovětského bloku v porovnání např. se západními státy, kde má YMCA silnější tradici?

YMCA pracuje v Rusku, na Ukrajině, kde například česká YMCA hodně pomáhala se založením, ale i v Bělorusku či v pobaltských zemích. V Maďarsku, na Balkáně i třeba v Arménii. Někdy jsou to jen malé skromné začátky, ale celkově je to aktuálně 35 národních organizací evropského regionu.

Kde vedle Prahy dále v České republice YMCA sídlí a jak společně pobočky spolupracují? A co podle vás dnes může právě YMCA mladým lidem nabídnout?

Nechci vyjmenovávat celý seznam místních sdružení, ale Ymku najdete v Brně, v Hradci Jindřichově i Králové, v Mělníku či Klatovech, v Ústí nad Labem i v Ostravě anebo ve Znojmě. Ale i v menších místech jako je Orlová, Neveklov či Letohrad. Spravujeme několik vlastních táborových základen. Mezi naše programy patří mateřská a nízkoprahová centra, kroužky, kluby oddíly. Sportujeme, hrajeme korfbal a další míčové hry. Obecně se dá říci, že se YMCA snaží v tom kterém místě najít to, co zrovna tam chybí a může být prospěšné. Pochopitelně také cestujeme a důležitou součástí naší činnosti jsou výměnné zahraniční dobrovolnické programy.

Jaké máte vyhlídky s organizací a s pražským palácem dál? Máte tu třeba nějaké oblíbené místo, kam si chodíte odpočinout, nadechnout se nebo se jen tak pokochat výhledem?

Náš dům je na dopravně zcela ideálním místě v samém centru Prahy a je i jedním z nejvyšších v okolí. Když si potřebuji vyvětrat hlavu anebo „rozdýchat" těžké chvíle, jdu se podívat na střechu a docela rychle z té výšky chytnu potřebný nadhled. Zadívám se přes chrám konzumu Palladium na chrám Páně chrám sv. Víta a trochu si přesypu priority. Mojí hlavní starostí je udržet dům dobrém stavu a kde to ještě jde, zbavit ho nešťastných úprav, použití nesprávných materiálů, apod. Chtěla bych, abychom našli kompromis mezi požadavky nájemníků na běžný komfort a zároveň uchovali domu jeho atmosféru.

YMCANejstarší nezisková organizace pro práci s mládeží (Young Men´s Christian Association), která byla založena v roce 1844 ve Velké Británii

Jde o největší a nejrozšířenější mládežnickou organizaci, má na 58 milionů členů ve 119 zemích světa (v ČR cca přes 3,5 tisíce členů)

Všechny výnosy z komerčních aktivit společnosti směřují na podporu práce s dětmi a mládeží nebo na opravy a údržbu spravovaných objektů

Sídlo v Praze (Na Poříčí) je součástí památkové rezervace, bylo postaveno v roce 1928 jako ubytovací zařízení

Pražská organizace YMCA se v duchu křesťanské tradice zaměřuje na sociální a volnočasové programy pro děti, mládež a celé rodiny (organizuje sportovní akce, hudební a divadelní aktivity, provozuje mateřská centra a pořádá letní tábory)

Pobočka této světové organizace v ČR letos v červnu slaví 25 let od znovu obnovení činnosti po roce 1989

Na pražské adrese sídlí řada firem (mj. plavecký bazén, tělocvična s běžeckou dráhou, mateřská školka, poliklinika, restaurace a vinotéka či různé firmy a organizace) a také galerie (od května do července hostí fotografickou výstavu Vladimíra Balcara o československých legionářích)