Vzpoura na prahu dětství a dospělosti. Hlavně o tom je celovečerní debut Grety Gerwigové Lady Bird, jenž vstupuje do kin ověnčený dvěma Zlatými glóby a pěti oscarovými nominacemi. Zaslouženě. O vnitřním zmatku při dospívání i vztazích s blízkými totiž vypráví pomocí těch nejobyčejnějších rodinných situací, vztahových přehmatů i proměn nálad. Hned úvodní scéna je poměrně výmluvná během výbušného dialogu s matkou v autě dcera prostě vystoupí. Vztekle a za jízdy.

Pokud vám chování hrdinky není povědomé, tak vaše roztomilá holčička patrně ještě nedorostla do toho správného věku. A ti, kteří vědí, o čem je řeč, si ovšem tenhle zdánlivě všední snímek patřičně užijí.

ŽIVOT SEDMNÁCTKY

Christine je sedmnáct, chodí do katolické školy, jejíž se-šněrovaná morálka ji štve, nevychází s matkou, rozumí si s otcem a sní o tom, že vypadne z téhle díry se symbolickým jménem Sacramento. Prozatím díky své přezdívce létá alespoň v představách. Život je ale jiný než v našich snech, a tak se musí, jako většina teenagerů, poprat se vším kolem. S mámou, jež drží finance, domácnost i otce bez práce, školním prostředím, přáteli a prvními láskami, a hlavně sama se sebou.

Greta Gerwigová je nadaná mladá žena, jež dosud působila jako herečka, mohly jsme ji vidět mj. v Jackie nebo Maggie má plán, za čas ji uslyšíme i v Psím ostrově Wese Andersona. Bezpochyby se ale prosadí i za kamerou, naznačila to ve filmu Noci a víkendy (2008), k němuž napsala scénář s Joem Swanbergem a oba si v něm zahráli. Potvrzuje to nyní i její samostatný debut.

Prozrazuje autorčin cit pro dané charaktery i prostředí, v němž se pohybují, v tomto případě maloměsto a církevní škola, jejíchž limitů při dospívání mladých si všímá, ale nelíčí je nijak černobíle. Totéž platí o rodinném zázemí hrdinky, která by ráda žila v luxusním domě kamarádovy babičky (dokonce jej před novou kamarádkou za vlastní vydává), místo toho se ale musí uskrovnit v tom, v němž s rodiči žije. Odvrácená strana úspěšné americké společnosti se tu přirozeně promítá do běžného života hrdinů. Tohle není povrchní High School Musical, to je reálný život. Byť i tady se zkouší obligátní studentské představení.

SMYSL PRO HUMOR

Gerwigová má dar psát přesné dialogy a také smysl pro humor, takže chválabohu nejde o žádné sociální drama. Naopak. Lehkost, s jakou rýsuje upřímný portrét dospívání v nesnadných podmínkách, dává filmu vysoké body. Stejně jako civilní výkony všech herců, především vynikající Saoirse Ronanové, jež je uvěřitelná v každé situaci: od upřímného hněvu až po dojemnou finální scénu přijetí sama sebe. 

Hodnocení Deníku

Právem si s Laurií Metcalfovou v roli matky vysloužila jednu z oscarových nominací. Křehké náladě snímku svědčí i hudba Jona Briona a dobové skladby. Gerwigová natočila v pouhých čtyřiatřiceti letech zralý filmový počin. Určitě o ní ještě uslyšíme. Mimochodem, je teprve pátou ženou, jež je akademií nominována za nejlepší režii.