Jeden z nejkrásnějších příběhů lásky – Zeyerův Radúz a Mahulena – právě vzniká pod režijním vedením Jana Antonína Pitínského na jevišti pražského Národního divadla. V ústředních rolích jeho inscenace se představí mladé opory první české scény – Pavla Beretová a Vojtěch Dyk.

„Pro naše pojetí Radúze a Mahuleny jsme vymysleli formu koncertní, která se teprve v průběhu děje rozvíjí do formy činoherní,“ řekl Pitínský, který do své inscenace nepoužil hudbu Josefa Suka (vždyť diváci si snadno opatří televizní inscenaci Petra Weigla, v níž zní), ale Víta Zouhara v podání Collegium 1704.

„Hudba pana Zouhara je krásná, aniž Sukova krásná není. Bohatství Zouharovo je jiné, ale není přednější bohatství Sukova. Jsou to dvě bohatství, a svět si jich přeje a myslí na ně,“nechtěl srovnávatrežisér.

Při práci se inspiroval lumírovsko-secesním rázem Zeyerovy mluvy. „Proto kupříkladu scénu (pozn. autor Jan Hubínek) netvoří nic jiného než jakési úlomky českého secesního skla,“ doplnil.

Velmi těžký úkol

Setkání s režisérem Pitínským, stejně jako se samotným textem Julia Zeyera, si Vojtěch Dyk velice cení. „Každá zkouška je neopakovatelná. Ať už inscenace dopadne u diváků jakkoliv, pro mě moc znamená,“ sdělil Dyk. „A ač je práce na ní těžká a intenzivní, cítíme se naprosto svobodně a volně,“ podotkla Beretová.

Další role vedle nich ztvární Alois Švehlík (Stojmír), Johanna Tesařová (Runa), Antonie Talacková (Prija), hostující Eva Vrbková (Živa), Jiří Štěpnička (Radovid), Milan Stehlík (Přibina), Jan Bidlas (Vratko) a hostující Marie Málková (Nyola). „Přiznám se, že na hru mám jasnou vzpomínku z dětství, kdy jsem ji viděla v podání ochotníků. Když mě teď k jejímu nastudování režisér Pitínský přizval, byla jsem velice potěšená. Nyola, matka Radúze, je postava dramatická, zajímavá a já za ni moc děkuju,“ uvedla.

Inscenovat Radúze a Mahulenu – text opírající se o lyrickou báseň – je podle dramaturgyně Lenky Kolihové Havlíkové velmi těžký úkol. „Zeyer, složitá osobnost s rozvinutou obrazností a nevídanou senzitivitou, se při jejím psaní inspiroval především indickým dramatem Šakuntala básníka Kálidásy, který do češtiny přebásnil František Hrubín pod názvem Ztracený prsten. Vycházel i z českých i světových mýtů i slovenských pohádek,“ řekla.

Na inscenaci, jejíž premiéra se uskuteční 18. a 19. června ve Stavovském divadle, mají diváky navnadit i stránky www.raduzamahulena.cz, které průběh přípravy představení mapují a umožňují tak nahlédnout do zákulisí složitého divadelního mechanismu.