Hudební party se nesla ve vzpomínkovém duchu. Začínali v roce 1987 coby Starý hadry pod vedením studenta DAMU Michala Novotného. Rádi vzpomínají, že zpočátku hráli pouze na makety hudebních nástrojů, až později si koupili opravdové nástroje a začali vystupovat naživo.

Ze Starých hadrů se v roce 1994 jičínská kapela přejmenovala na Chinaski, lídr si změnil příjmení na méně obvyklého Malátného. A už to jelo… První album, videoklip k písni Pojď si lehnout, za tři roky další deska s dodnes veleúspěšným hitem Dlouhej kouř. První zlatá deska, nominace na Ceny akademie, Zlatý slavík a tak dále.

Členové jiní, styl a chytlavost zůstávají

„Na kontě máme taky přes 800 přetržených strun, 1283 sjetých pneumatik, čtyři manželství a deset dětí," sdělil Malátný, který je ve skupině jediným členem z původního složení. Chytlavé melodie a pro Chinaski typický pop-rockový styl ale zůstávají i po dvaceti letech, jak skupina dokázala i na narozeninovém koncertu.

Na obrovské jeviště, tzv. Golden circle, vtrhla kapela krátce po dvacáté hodině se skladbou Můj svět, následovanou hitem Vedoucí. Na hudební začátky zavzpomínali vypalovačkami Punčocháče, Dlouhej kouř nebo Vinohradská 90. Publikum ale dostali do varu hlavně oblíbenými rádiovými hity jako Tabáček, 1. signální nebo 1970. „Všichni jsme v tuhle chvíli Husákovy děti," podotkl Malátný.

Jako hosté dva hudební soubory, vítězka soutěže a skupina No Name

Při pomalých baladických skladbách doplnily Chinaski na pódiu dva pěvecké soubory - dívčí sbor Cancioneta Praga a chlapecký sbor z Hradce Králové. Další hlasitý sbor spolu s lesem rukou „opatřili" nadšení fanoušci při refrénu písní jako Drobná paralela, Bylo nebylo, Hvězdy nad hlavou, Vakuum či Dobrák od kosti. Tuto skladbu, kterou s Chinaski v originálním znění zpívá Zuzana Norisová, si s muzikanty na pódiu vystřihla i Veronika Vrublová, vítězka internetové soutěže, kterou Chinaski vyhlásili na Facebooku.

Poblahopřát k jubileu přijeli také kamarádi ze Slovenska, skupina No Name. „Jako dárek jsme přivezli pravou košickou borovičku," předal Malátnému lahev alkoholického nápoje frontman skupiny Igor Timko. Kapely si společně zazpívaly píseň Na, Ná, Náá.

V O2 aréně skoro jako doma

Úspěch u publika sklidila i novinka Stížnost, stejně jako oddechovka Vrchlabí, kterou muzikanti zahráli v zimní image s kulichy a lyžařskými kuklami na hlavách. Touto skladbou Malátný zároveň zavzpomínal na své rodné město a místo začátků celé skupiny, Jičín.

„Cítím se tady jako doma, protože Jičín má taky 16 tisíc obyvatel," zavtipkoval nad počtem návštěvníků v aréně Malátný.

Vzpomínka na „Hrocha"

Tak jako lidský život, i kapelnický život postihnou občas smutné a nešťastné chvilky. Pro tu, která byla pro Chinaski asi nejvíce zásadní, nechyběl na koncertě prostor. Na tragické úmrtí bubeníka a jednoho ze zakládajících členů Pavla Grohmana přezdívaného Hroch zavzpomínala skupina písničkou Šatna.

Grohman zahynul v červenci roku 2008 při nehodě na motocyklu. Při pasážích skladby „došly mi slova uprostřed léta, došly mi slova, nezbyla věta," nebo „vždycky mi dojdou síly i slzy, proč léto někdy končí tak brzy," měl jak Malátný, tak nejeden návštěvník slzy v očích.

Dechovková verze 1. signální na závěr

Téměř tříhodinová show nepostrádala ani několikerá zpestření jako chvilkový „výlet" na vedlejší menší pódium, kde skupina zahrála pár skladeb v akustické verzi a píseň Megastór dokonce v beatboxovém znění. Perličkou bylo originální vystoupení bubeníka Oty Petřiny s píšťalou Štěpána Škocha.

Překvapivé bylo i zakončení koncertu, které Chinaski obstarali hitem 1. signální v dechovkové verzi. Pro přídavek skupina vybrala novou skladbu Hlavolam, klasiku Stejně jako já a tradičně zakončující „vyřvávačku" Vinárna u Valdštejna.