Budou mezi nimi Hana Hnátová, Eva Weilová-Smolková, Olga Hostovská, Eva Perusic, Karel Hvížďala, František Cinger či Milan Cieslar. ČTK to řekla ředitelka společnosti Markéta Mališová. "Arnošt se zapojil do všech našich aktivit. Začali jsme mu vydávat knihy a on se stal naším velkým propagátorem. Prožil s námi převratná období, kdy jsme se z půdních prostor stěhovali do našeho nového sídla i s knihkupectvím, ve kterém dokonce prodával. Říkal, že tu má druhý domov," vzpomíná Mališová.

"Arnošt Lustig je pro nás stále životní inspirací pro jeho odvahu, lidskost a chuť překonávat překážky. Musíš mít nepřítele, abys byla silnější, říkal," uvedla. Na sídle Společnosti Franze Kafky má pamětní desku.

Přečtěte si: Po dlouhém boji s chorobou zemřel spisovatel Lustig

Hlavním tématem tvorby Lustiga byl holokaust z pohledu bezbranného jedince. Lustig, jenž jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem a život si zachránil útěkem z transportu, ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě a životní strádání prožíval s humorem.

Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. V roce 1968 odešel do Izraele, poté do Jugoslávie a nakonec do USA. Po listopadu 1989 se vracel do Čech. Filmy natočené podle jeho scénářů mu získaly mezinárodní proslulost, byl zmiňován jako možný kandidát na Nobelovu cenu. V roce 2003 byl nominován na Pulitzerovu cenu za Krásné zelené oči, v roce 2009 na Mezinárodní Man Bookerovu cenu za dlouhodobý přínos světové literatuře.

Čtěte také: V šuplíku mám sedm dalších scénářů, prozradila dcera Arnošta Lustiga