"Připraven je bohatý program z pestré nabídky hudby, tance a scének rumunského folkloru. Součástí akce budou také dílny lidových řemesel, akce pro děti, ochutnávky rumunských kulinářských výrobků a další zajímavosti. Vstup je zdarma," zval na akci radní Petr Lachnit (ANO) na Facebooku.

V areálu Národopisného muzea NM potrvá rumunská slavnost od půl jedné až do 20 hodin. Nechybí zde samozřejmě ani víno z Balkánu. Rumuni spolupracují při organizaci s Moldavskou komunitou v ČR, takže návštěvníci poznají zvyky a umění pocházející z menší sousední země. Vystoupí folklorní soubory obou států. Bude se hlavně tančit.

Slavnost Rumunů začala bohoslužbou v Chrámu sv. archanděla Michaela, kterému se říká též karpatský kostelík sv. Michala. A jak upozornil radní Lachnit, tato stavba má velmi zajímavou historii.

Víra, naděje a láska

"Tento celodřevěný pravoslavný chrám tzv. bojkovského typu s prvky lidového baroka, byl postavený ve druhé polovině 17. století v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině," píše komunální politik. "K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku."

Než se dostal celodřevěný chrám zasvěcený archandělu Michaelovi do Prahy, byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby ještě jednou. V roce 1793 kostel občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici s názvem Medvedovce. V roce 1929 věnovali Rusíni jako typickou lidovou stavbu hlavnímu městu tehdejší Podkarpatské Rusi, která patřila pod Československo.

Od té doby je tato krásná stavba v Kinského zahradě na Smíchově v Praze 5, před deseti lety jej získaly do užívání pravoslavné církve českých zemí, Slovenska a právě Rumunska. Podle dat Českého statistického úřadu se počet Rumunů v Česku za posledních deset let skoro zdvojnásobil, v roce 2016 zde žilo okolo deseti tisíc Rumunů, víc už bylo jen Slováků, Němců, Poláků a Bulharů. Lidé z Rumunska podle statistik tvoří zhruba čtyři procenta z pracujících cizinců.

3,4 milionů emigrantů

Nejnovější průzkumy hovoří o alarmující situaci ve státě na jihovýchodě Evropy. Od roku 2008 opustilo dvacetimilionovou zemi zhruba 3,4 milionu obyvatel, tolik emigrantů nemá žádná jiná země Evropské unie. Horší statistiky má jen válkou zmítaná Sýrie. Rumunsko přišlo zhruba o pětinu lidí v produktivním věku. Lidé demonstrují proti sociálně demokratické vládě.

Odchod Rumunů za lepšími podmínkami na Západ je vidět hlavně na tamním venkově. Známý je případ Banátu - tedy šesti českých vesnic (Svatá Alžběta zanikla v roce 1847) v kopcovité krajině nad řekou Dunaj. Česká komunita zde začala vznikat zhruba od roku 1823, kdy rakousko-uherské úřady chtěly osídlit území na hranici se Srbskem a bránit vídeňské mocnářství před nájezdy Turků. Ve druhé polovině 19. století se Češi z různých oblastí vydali do Rumunska za úrodnou půdou.

V posledních letech počet příslušníků české menšiny v jižním Banátu klesá, o podporu zachování tradic se zde stará několik humanitárních organizací. Znovu vznikají české školy, pořádají se zájezdy a od roku 2013 se v Eibentálu koná i krajanský festival.

Půlkilometrový vlak do Banátu

Festival Banát založil bývalý florbalový reprezentant Štěpán Slaný z České lípy, s organizací netradiční kulturní akce v krásné přírodě pomáhají kromě místních také lidé z teplického gymnázia. Na letním festivalu v Rumunsku rády hrají známé české kapely, poslední dva roky pořadatelé vypravili místo společné autobusové dopravy speciální vlak od firmy Regiojet.

Letos v srpnu byl žlutý vlak ze Smíchovského nádraží do rumunské Oršovy dlouhý téměř půl kilometru, osmnáct vagonu vezlo přes tisíc návštěvníků. Banát se pomalu stává masovou akcí, což však může být pro několik tisíc Čechů žijících daleko od vlasti jejich předků (a odcházejících do velkých měst či do Prahy, Brna nebo Ostravy za prací) kontraproduktivní.