Stejně tak od samého počátku stojí ve vedení RockOpery stále ti samí lidé - zakladatelkou byla i zpěvačka a skladatelka Pavlína Forest.

Jak na samotné počátky RockOpery a vůbec první rockové opery vzpomínáte?

V době, kdy jsem začali psát rockovou operu Antigona, jsme ještě vůbec netušili, do jakých rozměrů se vše rozroste, že vlastně založíme nové hudební rockové divadlo. Chtěli jsme jen uskutečnit svůj dávný sen - vytvořit hudbu s dějem, který dokáže rockery, a nejen je, oslovit a vzít za srdce. Také jsme chtěli, aby to byla rocková show se vším všudy, zážitek pro diváky nejen zvukový, ale i vizuální. Hledali jsme dlouho správný jevištní tvar i výraz - vlastně na něm pořád na něm pracujeme. Říká se tomu „work in proces".

Vyskytly se při realizaci nějaké překážky?

Překážek bylo a stále je velmi mnoho, většinou se všechny točí kolem peněz a lidských vztahů. Ale jejich překonávání nám dává možnost více věřit tomu, že naše práce má smysl. Posiluje nás v tom, co děláme, dává nám krásný pocit z toho, když se nám dílo povede, a vnímáme pozitivní reakci publika. Antigona jako naše první rocková opera byla a je stále ryzí právě tou jistou naivitou a nadšením, se kterým jsme se všemi zúčastněnými do toho šli. I po těch deseti letech má v sobě stále mladistvý vzdor a náboj. Je krásná.

Stojíte si za tím, že jste rockovým divadlem „nejen pro rockery". Na co zvete lidi, kteří nejsou zrovna skalními fanoušky tohoto žánru?

Naše divadlo je rockové právě oním jasným nekompromisním názorem, který je z každého našeho díla cítit. Ale i diváci, kteří běžně nechodí na rockové koncerty, si zde mohou najít spoustu zajímavého pro sebe. Například v nosných milostných či zadumaných písních, které tvoří kontrast k rockovým nářezům. Také jevištní stránka inscenací je velmi pestrá od ohnivých akrobatických až cirkusových show po zajímavé výtvarné projekce, napínavý děj a skvělé instrumentální i pěvecké výkony..

U RockOpery Praha stojíte od samotných počátků, jaké období považujete za nejvíc a jaké naopak za nejméně vydařené?

Jsem ve všem asi trochu moc namočená, zatím nevidím náš vývoj s odstupem tak, abych jej mohla objektivně hodnotit. Pro mne je to neustálý boj o existenci a o každou novou operu. Stále musím myslet o řadu let dopředu a přemýšlet o tom, kam se budeme ubírat jak umělecky, tak ekonomicky. Tím pádem je pro mne náš vývoj poměrně přímočarý, ovšem se spoustou nebezpečných zákrut. Z uměleckého a diváckého hlediska je například pro nás zatím velmi obtížné uvádět operu Bardo Thödol, protože se pohybuje na pomezí vážné hudby a world music, na což naše rockové publikum ještě není připraveno. To je pro nás výzva do budoucna, která bohužel hodně souvisí s finančními záležitostmi. Téměř ze sta procent totiž naše divadlo financujeme ze vstupného. Rádi bychom využili i evropské dotace na podobné projekty, ale je to velmi složitá a administrativně náročná procedura, na které stále pracujeme.

Od začátků fungování RockOpery uvádíte operu Antigona, nyní bude mít třetí pokračování. Předpokládali jste v roce 2005 takový úspěch?

Postava Antigony jako rebelky bojující za božské právo nám možná dala vnitřní sílu poprat se s českým šoubyznysem a vytvořit něco nového, co nemá ve světě obdoby. Ozývají se nám již umělci z celé Evropy i Ameriky, že by u nás rádi uváděli svoje díla, že by rádi spolupracovali na našich představeních… Takový ohlas jsem si na začátku opravdu nedovedla představit. Naším úkolem je nyní vytvořit podmínky pro to, abychom vše mohli uskutečnit. Abychom mohli pokračovat v antickém cyklu oper (po Antigoně to byla opera Oidipus Tyranus zaznamenaná i Českou televizí a také první česká metalová opera 7 proti Thébám). Abychom mohli pokračovat i v uvádění významných světových literárních děl v rockovém provedení - letos chystáme premiéru rockové opery Anna Karenina podle nesmrtelného románu Lva Nikolajeviče Tolstého.

Zakladatelka pražské RockOpery Pavla Forest.A bylo ještě něco, co vás za uplynulých deset let překvapilo?

Za těch 10 let mne především neustále mile překvapuje to, jak je naše publikum opravdu úžasné. Jak jsou vděční za to, že jim dáváme každým představením kus sama sebe. Jak se k nám neustále vracejí a chtějí vidět i všechna ostatní naše díla. Máme také skvělý fanklub, který s námi žije a podporuje nás, kde může. Z to jim opravdu děkujeme.

Chystáte nějakou speciální oslavu k desátým narozeninám?

Speciální oslavu k 10. narozeninám pro veřejnost si necháme na příští rok, kdy to bude 10 let od koncertní premiéry Antigony. Letos jsme si výročí prvních nahrávek připomněli právě květnovým představením, na kterém jsme slavili i kulaté narozeniny několika stálých členů souboru. Byla to bujará oslava po představení a všichni si jí parádně užili.

Představení pro RockOperu vytváříte výhradně vy spolu s Milanem Steigerwaldem. Kde stále čerpáte inspiraci? Měli jste někdy chuť „přesedlat" na jiný žánr?

My jsme s Milanem rockeři tělem a duší, ale jak jsem se již zmínila, občas zamíříme i do jiných hudebních vod jako například do vážné hudby nebo world music. Pak je ale pro nás obtížná marketingová stránka věci - jak s představeními nebo cédéčky oslovit to správné publikum. V každém případě stále vydáváme i klasickou hudbu v našem vydavatelství Příkrý les - nyní například autorské CD Jiřího Gemrota, jednoho z našich nejlepších soudobých klasických skladatelů, nebo třeba symfonickou nahrávku písně z rockové opery Romeo a Julie „Malá holka", kterou nahrál Symfonický orchestr Českého rozhlasu (v aranžmá našeho spolupracovníka Daniela Wunsche) a kterou zpívá krásná a nadějná sólistka RockOpery Praha Žofie Dařbujánová. Ona je jedním ze studentů oddělení rockové opery Mezinárodní konzervatoře Praha, které jsem založila a na němž již Žofie letos absolvuje. A právě studenti tohoto oddělení jsou pro nás velkou inspirací a motorem, který nás posouvá dopředu. Mají svoje kapely různých žánrů a všemožných moderních stylů a je moc zajímavé se podílet na jejich vývoji. Nicméně studnice kultury je nepřeberná a stále je co čerpat i z historie, např. Antiky, která byla poslední dobou trochu opomíjená.

Jak vidíte RockOperu, její činnost a diváky na dalších deset let?

Chceme navázat spolupráci s Evropou a tvořit společně se zahraničními umělci. Začali jsme již loni rockovou operou Faust, kterou můžete vidět v RockOpeře Praha 28. května a ke které vytvořila choreografii světově uznávaná choreografka ruského původu Irina Andreeva společně s Matějem Kohoutem. Proslavila se svým souborem Teatr Novogo Fronta a je opravdovým fenoménem evropského fyzického divadla. Jejich Buffoni v našem Faustovi jsou velkým diváckým zážitkem. Přijďte se podívat!

Pavla ForestVlastním jménem Pavla Forstová. Narodila se 28. února 1962 ve Strakonicích. Studovala ČVUT (fakulta architektury), zpěv na konzervatoři Jaroslava Ježka a na Pražské státní konzervatoři.

Má za sebou přes 30 let interpretační a skladatelské praxe, prošla také několika rockovými a jazzovými uskupeními. Je ředitelkou a producentkou divadla RockOpera v Praze, které zakládala spolu s Milanem Steigerwaldem.