Putovní výstava, která v Klementinu potrvá do 28. října, představí exponáty související s minulou i se soudobou činností kongregace. "Zajímavé jsou zejména předměty, které kongregaci darovaly významné osobnosti české i světové historie. Upoutají i exponáty vážící se k začátkům sester boromejek v Praze, kdy zde provozovaly vývařovnu pro chudé, a spousta dalších předmětů, jejichž počet se vyšplhal bezmála ke dvěma stovkám," uvedl kurátor výstavy Marek Vařeka.

Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského založil v 17. století ve francouzském městě Nancy právník Josef Chauvenel. Viděl, jak je po třicetileté válce město plné chudých a nakažených morem. Nemoci podlehl v 31 letech i sám Chauvenel. Jedním z jeho posledních přání bylo založit dům, kam se nemocní budou moci uchýlit.

Boromejky přišly do českých zemí na pozvání Aloise Klára, který založil ústav pro nevidomé a chtěl, aby se péče o ně ujaly milosrdné sestry. Jejich prioritou je opatrování potřebných bez rozdílu - nejde jen o nemocné a umírající, ale také o sirotky či osoby na okraji společnosti. Za druhé světové války v řadě případů skrývaly ve svých klášterech a nemocnicích pronásledované lidi a partyzány. Po pádu nacismu se výrazně podílely na péči o vězně z koncentračních táborů.

Po válce však byly všechny sestry německé národnosti odsunuty, kvůli čemuž musely být některé instituce spravované řádem zrušeny. Perzekuce zesílila po únoru 1948, kromě internace a šikany týkající se celé kongregace bylo 22 sester uvězněno. Boromejky byly jako příslušníci dalších řádů a kongregací pronásledovány až do roku 1989, poté byly kongregaci navráceny některé objekty a sestry se mohly vrátit ke své obvyklé činnosti. V někdejším Československu řádu patřilo 120 objektů, dnes je to desítka objektů včetně Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze 1 nebo Domova sv. Karla Boromejského v Praze Řepích, kde sestry pečují o dlouhodobě nemocné a staré lidi, domov také zaměstnává a vzdělává vězeňkyně.