Poklady světové fotografie představuje palác Kinských

Odmyslíme-li si mimořádný estetický a kunsthistorický zážitek z výstavy fotografií v pražském paláci Kinských, pak lze návštěvu expozice pojmout také jako názornou lekci z dějin fotografie od samých počátků po osmdesátá léta dvacátého století.Výstava s názvem FOTOGRAFIS collection reloaded je reprízou výstavního projektu, který uspořádalo Bank Austria Kunstforum ve své galerii ve Vídni vloni na podzim, a představuje výběr 250 vrcholných děl světoznámých evropských i amerických fotografů.

Už samotná díla prvních průkopníků fotografie ze čtyřicátých a padesátých let devatenáctého století znamenají neobyčejný zážitek. Plně pochopíme slova jednoho z nejznámějších objevitelů Williama Henryho Foxe Talbota (je po něm pojmenována technika „talbotypie“), který už roku 1841 vyjádřil svůj obdiv, že zná jen málo věcí, které by byly tak ohromující jako postupně se objevující obraz na fotografickém papíře.

Nejstarším vystaveným exponátem je portrét sira Cullinga Eardlyho Smitha (talbotypie z doby kolem roku 1843) a jeho autory jsou skotští průkopníci David Octavius Hill a Robert Adamson.

Dávné fotografické techniky

Výstava je ve svých nejstarších exponátech i přehledem nejdávnějších fotografických technik a představuje i žánry, jimž se první fotografové věnovali. Sám Talbot je zastoupen „fotogenickou kresbou“ List rostliny z autorova souboru Tužka přírody (1844).

Pochopitelně na čelném místě zájmu prvních fotografů byl portrét (jsou tu slavné podobizny spisovatelů George Sandové, Alexandra Dumase či Victora Huga od slavného Nadara), ale také snímky přírody a krajiny. Odtud už byla nasnadě cesta ke sblížení fotografie s výtvarným uměním a zrodil se směr nazývaný piktorialismem, nejlépe dokumentovaný díly Julie Margaret Cameronové, Edwarda Steichena či Heinricha Kühna.

Experimentální fotografie

Pozoruhodné jsou přínosy, jež se ve fotografii zrodily ve dvacátém století, jako evropská „nová věcnost“ (reprezentovaná především díly Alberta Rengera-Patzsche). Šlo o to využít možností, které byly vlastní právě fotografické technice – věrného a opticky ostrého zachycení reality.

Zároveň v té době tvořila fotografie důležitou součást umělecké avantgardy a jejích experimentů. A tak se k dadaistům a konstruktivistům
v Paříži zcela přirozeně připojili umělci (často šlo zároveň o malíře i fotografy) z různých částí světa – Američan Man Ray, Rus Alexander Rodčenko či Maďaři André Kertész, László Moholy-Nagy. V té souvislosti jsou na výstavě zastoupeni i čeští fotografové (např. Jaroslav Rössler, Hugo Táborský či Jaromír Funke).

Reportáž a sociální dokument

S postupem doby (a nikoli bez souvislosti s vývojem fotografické techniky) fotografie obrátila svůj zájem i k reportáži. Právě reportážní fotografii, ale i a sociální dokument tu zastupuje průkopník Henri Cartier-Bresson a také slavná Američanka Diane Arbus.