Kliknutím zvětšíte„Hřbitovní“ Poesiomat tam promlouvá hlasy Egona Bondyho, Ladislava Klímy, Mejly Hlavsy, Milana Machovce, Petra Lébla, zazní z něj i písně Evy Pilarové a Karla Gotta. Ti všichni jsou na smíchovském hřbitově, jenž patří k těm největším v Praze, pochováni. „Přáli bychom si, aby se tam lidé za nimi vypravili a zamysleli se nad jejich poselstvím. Když k člověku promlouvá „živý“ hlas, je to něco úplně jiného, než když si stejná slůvka čte vytištěná na papíře,“ vysvětluje Ondřej Kobza.
Za posledních šest let bylo Poesiomatů rozmístěno na dvě desítky – v Praze, Brně, Slavičíně, ale též v New Yorku, Berlíně či Manile. Většinou v samém centru měst, kudy projde nejvíce lidí. „Nyní instalujeme vůbec první Poesiomat na hřbitově. Poslouchat myšlenky těch, kteří tam odpočívají, je vhodnou záminkou proč se tam vydat. Kvůli poklidné atmosféře a vzpomínkám na velké osobnosti,“ říká Ondřej Kobza. Ostatně i tato místa jsou, byť méně tradičním, veřejným prostorem.
Pieta, kultura i poučení
Uličky s téměř 8 500 kamennými náhrobky, které dlouhá léta odpočívaly v naprostém tichu, rozezněl v den odhalení poesiomatu na Malvazinkách hlas herce Jiřího Lábuse. To on načetl básně Jana Nerudy, Jiřího Ortena i Charlese Baudelaira a akce se také sám zúčastnil. Podobně jako šéf kulturní komise MUDr. Michal Bednář, starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková a místostarosta Lukáš Herold.
Ten k nové instalaci řekl: „Hřbitovní Poesiomat symbolizuje vhodné spojení piety, kultury a také poučení. Je to nenásilné připomenutí básníků, kteří jsou pochováni na Malvazinkách, které lze doporučit i rodičům s dětmi. Jsem rád, že jsme jako městská část na jeho instalaci přispěli i finančně.“
Posilovače genia loci
Všechno to začalo v roce 2013 piany umístěnými na ulici. Stále je lze vidět, a hlavně slyšet na nádražích či pražském letišti, to když si k nim přisedne kolemjdoucí a začne preludovat. Pokračovalo se šachovými stolky. S cizím člověkem si můžete dát partičku. A do třetice se o slovo přihlásily roury nazvané Poesiomaty. Jde o netradiční veřejné projekty, jejichž záměrem je zlidštit a oživit tváře měst. Lidi podobný společný zážitek spojuje. Začnou se dávat do řeči, navazují vztahy.
Navzdory názvu nejsou Poesiomaty jen o básních, byť ty převažují. Mají vystihnout identitu místa, kde jsou umístěny, objasnit jejich dějinný vývoj i neznámé souvislosti. A velkým dílem jim k tomu pomáhají originální nahrávky hlasů našich velikánů, které ze svého archivu propůjčuje mimo jiné Český rozhlas stanice Vltava.
Kdo je Ondřej Kobza
Rodák z Ústí nad Orlicí, který žije a organizuje převážně kulturní akce na ploché střeše paláce Lucerny jakož i na hradě Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. Veřejnosti je známý především jako „kavárník“ a oživovatel míst pomocí nápadů vyžadujících interakci lidí, kteří se potkávají poprvé. Upozornil na sebe například koncertem symfonického orchestru na poště v Jindřišské ulici, hostinou na Karlově mostě u 515 m dlouhého stolu či netradičním provedením Mozartovy opery Don Giovanni (John do vany). Během ní odpočívali posluchači na střeše pražského paláce Lucerna oblečení, a přesto zcela ponořeni ve vanách s teplou vodou.
139
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
