Vstup do výstavního prostoru, který obsahuje deset etap rozdělených podle historických období, představují mohutná dubová kovaná vrata z hradu Karlštejn. Jenom samotný vchod do nich je na dnešní zvyklosti trochu malý, návštěvník si tak hned přijde takřka historicky…

Hned za symbolickým vstupem se vyjímá nejstarší dochovaná verze Kosmovy kroniky, 
v další místnosti nadchne nejedno oko nástěnná tapisérie 
s antickou tematikou z Muzea 
v Moravské Třebové a pod ní mohutná dřevěná kovaná truhlice z hradu Zvíkov.

Dominantou je také model hradu Český Krumlov před tím, než prošel renesanční přestavbou, ozbrojený rytíř na koni z hradu Konopiště či pestrobarevná renesanční mříž z nádvoří zámku 
v Jindřichově Hradci.

Součástí vystavených předmětů jsou popisky, které informují o dobových okolnostech, kterými exponáty prošly. Mnohdy jde, jak už tomu u historických artefaktů bývá, o silné zážitky. Například v případě relikviáře svatého Maura, který byl vytvořen ve 13. století pro uložení ostatků sv. Maura 
a sv. Jana Křtitele, po druhé světové válce byl ukrytý pod podlahou kaple na hradě Bečov 
a nalezl se až po čtyřiceti letech.

Zážitek z výstavy prohloubí 
i audio-průvodci s literárními, básnickými a hudebními ukázkami, které dotvářejí atmosféru a přibližují návštěvníkům dobu, z níž artefakty pocházejí.

Pokojíček ze zámku Nové Hrady

Několik exponátů je uspořádáno do větších celků, návštěvník si tak může připadat, jako by stál přímo v některé z komnat hradu či zámku. Za všechny lze zmínit „pokojíček" z jihočeského zámku Nové Hrady, koutek vybavený nábytkem ze zámku v Hluboké nad Vltavou či prostor připomínajících komnaty zámku v Novém Městě nad Metují.

Kromě významných kusů nábytku, archeologických památek, oděvů a obrazů jsou 
v Jízdárně k vidění také dochované rukopisy, které se podílely na chodu české historie. Ze Státního oblastního archivu 
v Třeboni je zapůjčen například dobový opis zemského řádu, který v letech 1348 – 1350 vydal pro České království Karel IV. Z Horšovského Týna je na výstavě k vidění pero, kterým byl podepsán Vestfálský mír stvrzující konec třicetileté války.

Expozice začíná v období prvních Přemyslovců, poslední etapa se pak dostává až do dvacátého století. Z této doby se zde vyjímá kromě jiného vysavač prachu značky ATOM s ručním pohonem z roku 1900 (ze zámku Hluboká nad Vltavou), mužské srdce pak potěší automobil Benz Victoria knížete Karla V. Schwarzenberga, který – na rozdíl od svého majitele – přežil (nejen) první světovou válku.


V samém srdci Prahy nechybí ani pozastavení nad významem sídla českých panovníků – Pražským hradem, pohled do prezidentské pracovny nebo závěť prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Zapůjčení Budyšínského rukopisuVelký zájem návštěvníků očekávají tvůrci výstavy o víkendu 31. ledna a 1. února, kdy polovinu trvání výstavy oslaví vystavením Budyšínského rukopisu nejstarší zachované verze Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století. Latinský text, v němž se poprvé objevuje pověst o praotci Čechovi či o kněžně Libuši, je psán na pergamenu a doplněn druhotně vloženým vyobrazením Čecha a Lecha stojících u Pražského hradu, sídla a pevnosti Čechů. Budyšínský rukopis bývá vystavován jen zřídka, Knihovna Národního muzea v Praze ho na výstavu zapůjčí na čtyři dny - do pondělí 2. února.

Autor a kurátor výstavy: 
Pro návštěvníky je překvapením
automobil Karla V. Schwarzenberga

Petr Pavelec, autor a kurátor výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované.Přípravy rozsáhlé výstavy v Jízdárně Pražského hradu trvaly více než rok. V čele týmu stál autor výstavního projektu Petr Pavelec.

Součástí výstavy je mnoho významných a unikátních předmětů, jaký je podle vás ale vůbec nejdůležitější, který vy sám považujete za nejhodnotnější?

Na výstavě je k vidění více než 600 exponátů z několika desítek hradů a zámků, přičemž více než deset 
z nich patří mezi umělecky a historicky nejcennější předměty, které se v České republice nacházejí. Jenom těžko bychom hledali významnější památky a umělecká díla, než jsou například relikviářové busty 
sv. Václava a Vojtěcha 
z pražského svatovítského pokladu, relikviář sv. Maura z hradu Bečova, obrazy mistra Theodorika z Karlštejna, případně obrazy světově proslulého malíře Oskara Kokoschky ze zámku Hradec nad Moravicí… Pro mě osobně mají ale srovnatelný význam i exponáty, které nemusí být prvoplánově vizuálně atraktivní, jejich kulturně historická hodnota je ale zcela zásadní. Mezi takové exponáty patří například cestovní deníky Karla Hynka Máchy, který ve svém romantickém rozpoložení putoval k hradním zříceninám, pečlivě si je do deníku zakresloval a nechal se jimi inspirovat ve své proslulé básnické tvorbě.

Podle čeho jste zařazené předměty vybírali?

Trochu zjednodušeně řečeno bylo naším cílem shromáždit na jednom místě
a v jednom čase to nejdůležitější a nejcennější z více než tisícileté hradozámecké historie v Čechách na Moravě a ve Slezsku.

Je něco, co vám na výstavě chybí?

Předměty, které jsou na výstavě k vidění, pocházejí ze zámků ve správě Národního památkového ústavu, ze zámků soukromých 
i z majetku řady dalších muzeí a galerií, v jejichž sbírkách je mnoho památek původem z hradů a zámků. Shodou šťastných okolností jsme se u všech těchto 
partnerů setkali s mimořádnou vstřícností a téměř vše,co jsme si vytipovali, jsme nakonec pro výstavu získali.

Jak dlouho jste výstavu dávali dohromady a co bylo vůbec největším úskalím?

Výstavu jsme připravovali více než rok, nejvíce práce jsme měli s koordinací všech nutných činností. Dohodnout zápůjčky, zajistit smluvní vztahy, koordinovat dopravu, tvořit architektonické a výtvarné řešení výstavy a její vlastní obsah včetně doprovodné publikace a tak dále – to vše časově, technicky i lidsky koordinovat byl skutečně náročný úkol.

Jaký předmět sklízí u návštěvníků největší úspěch?

Mimořádnou pozornost poutá určitě relikviář 
sv. Maura z Bečova, ale také například automobil Benz Karla V. Schwarzenberga. Je to mimořádně krásný 
a technicky dokonalý automobil garážovaný kdysi na zámku Orlík, který nám laskavě zapůjčilo Národní technické muzeum. Pro mnoho návštěvníků je tento automobil velkým překvapením, neboť na výstavě
o hradech a zámcích takový exponát většinou neočekávají.

Přestože jste kurátorem výstavy, bylo něco, co vás při realizaci expozice překvapilo?

Nejvíc mě překvapovala neočekávaná spojení, 
k nimž při tvorbě výstavy docházelo. Vystavené exponáty jsme dobře znali, ale když se na výstavě ocitly některé z nich vedle sebe, objevovaly se překvapivě působivé souvislosti. Například spojení zmíněného automobilu Benz z roku 1913 vedle obrazů Oskara Kokoschky ze stejné doby vytváří velmi plastický obraz doby a životního stylu, který byl tehdy zámecké společnosti vlastní. Nebo podobně, ale ve zcela jiných souvislostech, společné vnímání relikviáře sv. Maura 
a středověkých uměleckých děl ze svatovítského pokladu přináší nové myšlenkové podněty a estetické i duchovní zážitky.

Výstava probíhá před zahájením hlavní turistické sezóny na hradech a zámcích, byl to záměr? Předpokládáte, že přiměje návštěvníky k výletům po památkách?

Ano, byl to záměr, cílem výstavy je poukázat na celek hradů a zámků a vyzdvihnout tuto mimořádnou hodnotu. Současně je to ale podnět k novému vnímání a návštěvám na jednotlivých hradech a zámcích v průběhu letní sezony, až se všechny exponáty vrátí do svých domovů a původních souvislostí.

Hrady a zámky objevované a opěvované- Výstava v Jízdárně Pražského hradu je pojata jako putování tisíciletou historií českých zemí, 10 etap reprezentuje 600 nejvýznamnějších předmětů spojených s hrady a zámky ČR.

- Součástí expozice je například Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky ze 13. století, obrazy Mistra Theodorika z Kaple sv. Kříže na Karlštejně, relikviář svatého Maura z Bečova, mříž ze studny zámku v Jindřichově Hradci či umělecká díla ze zámků v Českém Krumlově a na Hluboké nad Vltavou.

- Moderní sbírky v poslední části výstavy reprezentuje například závěť prezidenta Masaryka nebo automobil Benz Victoria knížete 
Karla V. Schwarzenberga.

- Výstava je k vidění denně od 10 do 18 hodin, až do 15. března. Plné vstupné činí 150 korun, snížené 80 korun a rodinné 300 korun. Expozici pořádá Národní památkový ústav České republiky.