První z Ozzyho přátel, jeho bývalý dvorní kytarista Zakk Wylde předskočil Ozzymu se svojí kapelou Black Label Society. Kapelu založil v roce 1998, kdy i nadále u Ozzyho působil. Na tomto postu vydržel 22 let.

Za hlasitého řevu publika a ječící sirény padá opona a Zakk v indiánské čelence rozhicuje nadržené fanoušky úvodní peckou Crazy Horse.

„Czech Republic, will you please welcome the almighty Black Label Society!"

Show začíná!

Zhruba uprostřed koncertu Black Label Society, po skladbě Fire it up z alba Mafia, nechybělo Zakkovo geniální kytarové sólo.

„Když se zrovna nedívám na zpěváka, mám pocit, jakoby zpíval Ozzy," znělo z davu na stadiónu. Na podiu s ním byl i nejstarší člen Black Label Society, vlastně původní člen, kytarista Nick Catanese, navrátivší se basák John DeServio a bubeník Johnny Kelly. Po 15 minutové přestavbě se za průsvitnou oponou spustilo promítání úryvků z nejznámějších pecek, počínaje sabbathovským obdobím až do současnosti. Intro a Bark At The Moon. Průsvitná opona se zvedá a publikum ve vyprodané pražské O2 aréně vítá cupitajícího Ozzyho Osbourna. Před dvaceti lety to byly plačící fanynky v podprsenkách, grandiózní transparenty a děsivý jekot, dnes už „pouze" jásot a potlesk. Ale i tak publikum uctilo přítomnost legendy oblečením v britských barvách, jejich vlajka se objevovala od triček a bund přes kalhoty až po boty. Řvoucí a ječící dav vydržel ve formě až do konce koncertu. Pro povzbuzení stačilo Ozzymu mávnout rukou, aby „hroziči" se vztyčeným ukazovákem začali poskakovat a házet kšticí.

Před lety Ozzy svojí show okořenil například slavným okusováním netopýřích hlav nebo pohazováním prasečích vnitřností po předních řadách publika nebo polévání se krví, dnes už se musí fandové spokojit s pár hektolitry vody z kýblů a vodních děl (a možná jsou za to i rádi).

Nejméně toto „koření" ocenili fotografové v pláštěnkách, chránících si své aparáty a ochranka, která byla na první ráně pod podiem.

Zvukově byl koncert až na pár malých nedostatků o level výš, než předchozí Black Label Society, kde byl zpěv zbytečně moc nahlas. Během první písničky dovedli zvukaři zvuk téměř k dokonalosti, instrumenty i zpěv byly vyvážené, jen nepříjemně přezníval jeden z bubeníkových kotlů.

Ozzy byl v Praze skoupý na slovo, stejně jako Zakk během hraní Black Label Society, kromě názvů písniček, představení doprovodné kapely a hostů a klasických, již „ozzyovských" frází (let me see your fucking cigarette lighters, Will you go crazy? nebo I can't fucking hear you) byl set nadupaný osvědčenými hity. Po kytarovém sóle Guse G zazněla pecka Rat Salad, do které se vešlo i bubenické sólo. Příchodem Geeze Butlera na podium bylo jasné, že začne sabbathovská část…Styl jeho démonické hry na baskytaru jsme mohli obdivovat detailními LIVE záběry na obří projekci.

V blacksabbatí části nevynechá pecky jako Ironman, War Pigs, N.I.B. a nadchází střídání na postu kytary přichází ZakkWylde a s ním další pecka Faries Wear Boots, I Don´t Wanna Change The Word, Crazy Train. Přichází konec a Zakk si bere dvoukrkého Gibsona a většina skalních fanoušků poznává úvodní tóny skladby Mamma,I´m Comming Home. Na úplný závěr skladbu Paranoid doprovodí Zakk s Gusem a třetí kytaru hraje klávesista Adam Wakeman. Na basu se sešlo duo Geezer Butler a Rob „Blasko" Nicholson.

Co nás asi všechny překvapilo, byla absence dalšího avizovaného kytaristy Slashe, takže suma-sumárum byl na koncertě jen jeden přítel Zakk Wylde.

TOMÁŠ KŘÍŽ

SILVIE LINTIMEROVÁ