Veřejné lázně zažívaly v Praze především v 19. a první polovině 20. století rozmach. Za Rakouska ­Uherska měli doma koupelnu jen zámožní obyvatelé města a pražské lázně rozeseté na březích Vltavy byly navíc místy nejen pro osobní hygienu, ale také společenské setkávání. Dojednávaly se
v nich například důležité obchody.

Když v roce 1809 vznikla na nynějším nábřeží Edvarda Beneše nedaleko místa, kde dnes stojí Strakova akademie a kaple sv. Máří Magdalény, plovárna, mohla se pyšnit tím, že byla nejstarším podobným zařízením nejen v Praze, ale i v celém Rakousku­Uhersku. Jelikož ji užívali zejména vojáci, civilisté si v jejím sousedství postavili již v roce 1840 Občanskou plovárnu pod Letnou, která se stala prvními pražskými říčními lázněmi pro hromadnou koupel.

Plavební útočiště pro dámy

Autorem architektonického návrhu byl Josef Kranner, který se mimo jiné podílel i na stavbě chrámu sv. Víta. Tesařské práce měl na starosti Michael Zeyer, otec slavného prozaika a básníka Julia Zeyera. Mělo zde vzniknout plavební učiliště pro dámy, ale zájem o něj mělo jen pár průkopnic, které nedbaly na zažitý názor, že koupání v řece je pro ženu nepřípustné, nebo minimálně velmi neslušné.

Již od počátku existence se na plovárně pořádaly různé plavecké a veslařské soutěže. Oblibu si získaly jarní otužilecké závody. Při vší úctě k dnešním otužilcům nutno podotknout, že vzhledem k tomu, že ještě neexistovala vltavská kaskáda přehrad, řeka v 19. století v zimě často zamrzala a na jaře v ní plavala ledová tříšť, což dnes již nehrozí.

Plovárnu vzala povodeň

Vojenskou plovárnu odnesla v roce 1842 povodeň. Od roku 1869 Občanskou plovárnu lépe zpřístupnila nová Rudolfova lávka. Železný most spojoval oba břehy Vltavy přibližně v místech, kde dnes stojí Mánesův most.

Krásnou budovu bohužel opakovaně poškozovala při jarním tání velká voda, a tak se zachovala pouze střední část s klasicistním průčelím.

Svému původnímu účelu sloužila plovárna do poloviny dvacátého století. Současný nájemce budovu opravil po povodni v roce 2002.

Za investice v řádech desítek milionů korun dostal od města příslib dlouhodobého pronájmu. Provozuje zde restauraci, hudební klub, kasino a nyní i letní kino.

Jan Puci