Novoroční přání Karla Holase z Čechomoru: Přeji si, aby byl světový mír!

Návštěvníci uslyší průřez vánočním repertoárem Čechomoru i největší hity skupiny z vánočních alb Sváteční Čechomor, Čechomor v Národním a Svátečnější Čechomor. Čechomor má tradičně na svých koncertech hosty - těmi letos jsou zpěvačka Martina Pártlová, Joji Hirota s London Taiko Drummers a houslový virtuos Jan Mráček.

Nejen o tomto koncertu, ale i o Vánocích jsme si povídali se členem skupiny, skladatelem, houslistou a zpěvákem Karlem Holasem.

Naposledy jsme se viděli přede dvěma lety. Tehdy jsem se skupinou Čechomor absolvoval jeden z vašich vánočních koncertů - ZDE. Hráli jste v Kamenici u Prahy. Mně to uteklo jako voda. Jak ty dva roky utekly hudebníkům z Čechomoru?

Také nám to uteklo jako voda.

Je čas kolem Vánoc pro hudebníky jiný, než tomu je po celý rok?

Myslím, že se od zbytku roku moc neliší. Máme ale tři vánoční desky se spoustou opravdu hezkých vánočních písní, takže konec roku je jediný čas, kdy si je můžeme zahrát. A děláme to rádi každý rok. Vánoční čas je krásný a během koncertů ho cítíme ještě intenzivněji.

Přede dvěma lety jste jako hosta měli s sebou kapelu Všichni svatí a polskou zpěvačku Basiu Gąsienicu Giewont. Letos máte s sebou japonské bubeníky.

S Joji Hirotou, japonským hudebním skladatelem, producentem a hráčem na tradiční samurajské bubny a flétnu šakuhači, spolupracujeme už od roku 2005. Poprvé s námi hrál na CD Co se stalo nové. Pak se naše spolupráce rozvíjela více, absolvoval s námi několik turné, dokonce i to vlakové. Letos jsme ho pozvali i s jeho bubenickou skupinou London Taiko drummers a je to silný zážitek. Jejich bubny vibrují doslova celým tělem.

Joji není jediným hostem, vystupuje s vámi zpěvačka Martina Pártlová.

Martina má zajímavý hlas, s tím Frantovým se krásně pojí. Je s ní legrace a moc jí to mezi námi sluší.

Pražské finále v pondělí 19. prosince bude okořeněné ještě dalším hostem.

Pozvali jsme houslového virtuóza Jana Mráčka. Honza je vítězem Mezinárodní houslové soutěže Fritze Kreislera ve Vídni. Je velice skromný, v Čechách zatím není tolik známý, ovšem v Americe a v Asii vyprodává koncertní sály.

Chystáte do Prahy ještě nějakou zajímavost?

Právě na posledním koncertě v Praze ještě slavnostně pokřtíme dvojalbum Proměny, které vychází na vinylu. Projekt Proměny vznikl už před patnácti lety a spolupracovali jsme na něm s výborným zahraničním producentem Jazem Colemanem, který skladby také zaranžoval. S tímto hudebním projektem občas vystupujeme dodnes.

Nedílnou součástí vašich koncertů je podpora obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky.

S obecně prospěšnou společností Pomocné Tlapky spolupracujeme už deset let. Výcvik asistenčních psů není levná záležitost a náš stát na tuhle potřebnou činnost nijak finančně nepřispívá. Pro postižené je asistenční pes nejen domácím mazlíčkem, ale i nejbližším přítelem, který je schopen mu pomoci v mnoha životních situacích. Je úžasné, co ti psi dovedou. Společně s pojišťovnou Kooperativa jim už deset let pomáháme shánět peníze. Tým Pomocných tlapek s námi jezdí na koncerty, kde našim posluchačům prezentují svoji činnost. Čechomor Pomocným tlapkám přispívá nejen přímo, darováním finančního obnosu, ale v roce 2011 jsme vymysleli soutěž Přines hit, ze kterého vzniklo ojedinělé CD s pěti písničkami, které jsou u Pomocných tlapek v prodeji, a celý výtěžek směřuje na jejich podporu. Vyvrcholením je Vánoční koncert v Praze, kde společně s naším generálním partnerem Pojišťovnou Kooperativa předáme Pomocným tlapkám šek s vybranou částkou.

Blíží se Vánoce, jak to vypadá v kapele? Neudělali jste vánoční turné, abyste měli záminku, že nemusíte doma pomáhat uklízet, vyzdobit byt, balit dárky?

To určitě ne. Umíme přidat ruku k dílu. Každý z nás se na Vánoce těší a aktivně se zapojovat tam, kde je potřeba, nás dokonce baví. Turné končí 19. prosince, takže máme dostatek času se zklidnit a prožít Vánoce v klidu s našimi nejbližšími.

Jak je to u vás? Máte tři děti, manželku.

Vánoce slavíme tradičně, jsme spolu a užíváme si všechny tradice a radosti Vánoc.

Jste manželce při výběru dárků parťákem, nebo manželka už naznačila, co by si přála rozbalit pod stromečkem?

Celý rok dávám pozor, nenápadně konzultuji a pak ji překvapím. Ještě nikdy si nestěžovala.

Co se týče letošních Vánoc, tak jste v klidu?

Ano. Vše je v chodu.

Co byste vy sám nejraději našel pod stromečkem?

Já? Osobně?

Ano.

Nejraději bych odletěl s rodinou do tepla.

Poletíte?

Letos nám to bohužel nevyjde.

Zkuste příště turné Čechomoru po teplých krajích.

Dobrý nápad. Bavilo by mě zahrát si na Vánoce v teple na pláži.

Jaké máte vzpomínky na Vánoce?

Krásné, byly celé bílé, prožíval jsem je s rodiči na Moravě.

Váš nejmilejší dárek z dětství?

V dětství jsem si přál pásák na baterky a přání se mi splnilo, dostal jsem ho. Dávala se do něj baterka, která moc dlouho nevydržela, ale když docházela, dala se do rozpálené trouby, kde se vzpamatovala a ještě znovu chvíli fungovala. Druhý vysněný dárek jsme měli s bráchou. Toužili jsme po autodráze. Když jsem chodil do sedmé třídy, dostali jsme ji pod stromeček. Byla zabalená a postavená u stromečku a vypadala jako lyže ve futrálu. Když jsme to uviděli, zavládlo v nás obrovské zklamání. Ne, že bychom nechtěli lyže, ale říkali jsme si, kruci, proč další „kandaháry". Pak se ukázalo, že uvnitř je poklad - autodráha. Měli jsme neskutečnou radost. Dnes mi stačí, že se máme rádi a jsme šťastní.

Máte rád měkké dárky?

Měkké? Co tím myslíte?

Ponožky, oblečení.

Aha. To si nedáváme, ale tátovi jsme podobné dárky s bratrem dávali. Nevím, jak velkou z nich měl radost, ale vždy se tvářil překvapeně.

Vánoční turné finišuje, ale jistě už myslíte na příští rok.

Letos vyšly na vinylu zmiňované Proměny, příští rok máme v plánu natočit cédéčko s dechovým orchestrem, se kterými jsme už před rokem zahráli. Ohlasy byly báječné, takže se těšíme, že výborně dopadne i společná nahrávka.

Pořád vymýšlíte různá hudební propojení. Co dále?

V roce 2018 budeme slavit třicet let Čechomoru. Spolupracovali jsme s mnoha orchestry a zahraničními hosty jako je Susan Vega, Jaz Coleman, irský zpěvák Iarla Ó Lionard, s producentem Benem Mendelsonem, s Collegiem Českých filharmoniků, se smíšeným sborem, kvartetetem, kytaristou a producentem Gerry Leonardem, basistou Tonym Levinem a dalšími. A teď bychom rádi naše písničky propojili s dechovkou. Kdo ví, co nás ještě napadne. Vymýšlíme různé kombinace, ale vždy myslíme na to, aby písnička zněla co nejpřirozeněji.

Hip hop? Rap?

I takové myšlenky se objevily. Nápadů na nové projekty máme hodně, ale zatím je necháváme uležet. Teď jsme veškerou energii dali do vánočních koncertů, aby měli naši posluchači radost a zpříjemnili si předvánoční čas.

Možná proč vymýšlet, když to osvědčené u Čechomoru funguje.

Baví nás vymýšlet věci, které nejsou obvyklé, a které nám připadají zajímavé.

Celá vaše parta je neposedná, nebo je tam nějaký rebel razící poklid?

Poklidný rebel v naší skupině neexistuje.

Je prožití hudebníkových Vánoc před dvaceti a nyní ve vašich letech, po padesátce, jiné? Dojmete se třeba na koncertu více, než kdysi?

Hraju se skvělými hudebníky hudbu, která se mi líbí. Co víc si přát?

Máte nějaký rituál v kapele před koncertem?

Před koncertem vše zkontrolujeme a soustředíme se na to, aby to správně fungovalo. Vzrušení je nepopsatelné, je ve vzduchu, je kolem nás. Před odchodem na pódium si uděláme rituál, kterému říkáme stolička. Ta nás pokaždé správně "nakopne". Semkneme se kolem sebe a propojíme se rukama, odpočítáme začátek a jdeme si zahrát. Ukázku, jak rituálně to před koncertem v zákulisí vypadá, máme na našem Instagramu.

Konec roku se blíží, máte přání do nového roku?

Přeji si světový mír…

Čtěte také: Čechomorům v patách: Pár slov o tom, jak byl sál prázdný a najednou plný