Producent Čestmír Kopecký dnes řekl, že během několika dnů tu přivítali rovnou tisícovku diváků. Projekce plánované na 1. máje se tvůrci filmu rozhodli věnovat českým "máničkám".

"Přitom se tento undergroundový projekt dostává k publiku zcela proti duchu zavedené kinodistribuce pouze v hospodách, klubech, letních kinech a na malých hudebních festivalech," řekl Kopecký, který to ale nepovažuje za velké riziko. V delším čase lze totiž podle něj dosáhnout stejných výsledků jako při klasickém uvedení v kinech; jen to s pouhými třemi kopiemi trvá déle.

Industriální prostředí bývalé slévárny bylo pro potřeby projekcí tohoto snímku přebudováno na "normalizační" nádražní hospodu čtvrté cenové skupiny. Plakáty k MDŽ, igelitové ubrusy, dobová pivní stolice, uvadající fíkusy a prošlapané jekory dokreslují dobovou atmosféru "reálného socialismu", kam pak příchozí tento příběh "hodí" zcela natvrdo.

"Vcelku bezprecedentní zájem vyvolal film i mimo Prahu. Jen stěží dokážeme uspokojit zájemce nasazením tří promítacích týmů s 16 mm projektory," dodal Kopecký. V Praze propůjčila Unie filmových distributorů La Fabrice po dobu promítání filmu …a bude hůř statut kina. Producent i režisér jsou rádi, že si diváci do tohoto prostoru, pro film zatím neznámého, našli cestu.

Nikolaeův syrový černobílý snímek natočený v mosteckých reáliích vzbudil zájem i u mezinárodního publika, když byl koncem února představen v alternativní sekci Forum prestižního festivalu Berlinale. "Shodou okolností je to můj nejosobnější film, film, který jsem vlastně dělal za život nejsvobodněji vyjma školních prací," řekl tehdy Nikolaev.

Film …a bude hůř začal tento tvůrce filmů Báječná léta pod psa či Kousek nebe natáčet v roce 2005. Domněle nezfilmovatelná kniha přiblížila vadnoucí obraz vyšinutosti totalitního režimu mladé generaci. Během posledních patnácti let dosáhla na Českou republiku vysokého nákladu přesahujícího 120.000 kusů. Předlohou filmu je část, která vyšla v exilu ve Svědectví v roce 1983 s názvem Děti ráje.