Expozici připravila NG v Praze ve spolupráci s Musée départemental breton, kde se bude výstava konat letos od června do září. Poté se přesune do paláce Kinských. Vystavena budou díla českých autorů Jaroslava Čermáka, Antonína Chitussiho, Alfonse Muchy, Josefa Čapka, Františka Kupky, Jana Zrzavého, Aléna Diviše, Toyen nebo Jana Křížka. Srovnat je bude možné s obrazy tvůrců jako Paul Gauguin, Paul Sérusier a Emil Bernard.

Bretaň se stala významným uměleckým centrem

Bretaň vždy přitahovala výtvarné umělce a na přelomu 19. a 20. století se díky pontavenské škole stala významným uměleckým centrem moderního umění, kam se sjížděli malíři z různých zemí. Pravidelně do Bretaně jezdili i umělci českého původu, několik z nich se tam i na čas usadilo.

Kniha má symbolický název Bonjour, Monsieur Gauguin, protože právě přítomnost Gauguina v bretaňských vesničkách Pont-Aven a Le Pouldu učinila dočasně z Bretaně umělecké centrum světového významu. „A tento jedinečný stejnojmenný obraz, jenž patří k nejvýznamnějším dílům Paula Gauguina z bretaňského období, má ve svých sbírkách Národní galerie v Praze," upozornila editorka a spoluautorka knihy Anna Pravdová.

Těžištěm knihy jsou čeští umělci

První text publikace z pera Philippa Le Stuma je věnován samotné Bretani a její tradiční tvorbě. Sleduje, jak se zájem o tento kraj v průběhu dějin projevoval v malířství a grafickém umění. Hlavním těžištěm knihy jsou čeští umělci, kteří objevili tento kraj téměř ve stejnou dobu jako Gauguin.

Svědčí o tom například práce Jaroslava Čermáka, který se v Roscoffu, malém přístavu na severu Bretaně, na čas usadil již v roce 1869. A stejně tak i obrazy Wilhelma Riedla, Antonína Chittussiho, Hippolyta Soběslava Pinkase či dalších českých umělců z druhé poloviny 19. století, o nichž pojednává studie Kristýny Hochmuth.

„Zájem o Bretaň byl mezi českými malíři tak velký, že ve dvacátém století dokonce patřila vedle Paříže k jejich nejčastějším zahraničním destinacím. Podobně jako umělce z dalších zemí přitahovala je Bretaň svou drsnou krásou, divokými živly, prostotou svých obyvatel a oslovovala je její až mystická atmosféra," píše v úvodu publikace Pravdová.

Knihu v grafické úpravě Petra Bosáka a Roberta Jansy doprovází obrazový materiál z veřejných institucí i soukromých sbírek.