„Oba tituly mají mnoho společného – v obou je rozveden příběh nezdárného syna, jeho vztah s otcem, oba se odehrávají ve stejném ročním čase – o žních a o letních povodních,“ uvedla dramaturgyně Národního divadla Daria Ullrichová.

Hlavní postavou Jiráskovy realistické tragédie z českého venkova je sedlák Divíšek, který zasvětí svůj život jediné myšlence – vrátit se na statek, o který jeho předkové přišli. Když se naskytne příležitost skoupit směnky svého bohatšího, ale marnotratného souseda, neváhá ani na okamžik, aby jej zničil. Chce se tak mstít za křivdy a neviditelné rány. Františákova hra zase vypráví příběh „ztraceného syna“, který se vrací do rodného kraje na pohřeb matky. Oba tituly vyrůstají z dramatičnosti vztahu k rodovému dědictví, ke „gruntu“, tedy nejen ke hmotnému majetku, ale i podstatě a kořenům.

„Mezi vznikem jednotlivých textů uplynulo sto let, během nichž je však zaťatost a zatvrzelost jejich hrdinů vnímána jinak,“ doplnil Dočekal, podle něhož je herecké obsazení obou her podobné. „Otec z první hry však nehraje otce ze hry druhé,“ upozornil. Na jevišti se tedy objeví Alois Švehlík, Jana Preissová, Michal Novotný nebo Lukáš Příkazký, Kateřina Holánová, Ladislav Mrkvička, Jan Hájek, Petr Motloch, Petr Pelzer, Blanka Bohdanová, Jana Boušková či Jan Bidlas.

Martin Františák, podle slov Ullrichové romantická duše, napsal hru pro divadelní soubor Jana Honsy v Karolince, který ji v roce 2005 s mimořádným úspěchem uvedl na festivalu v Jiráskově Hronově. „Od roku 1990 mě žádný text tak nedojal a neoslovil, jako ten jeho,“ nechala se slyšet dramaturgyně.

„Hra vznikala více než rok. Je reflexí snů, životních situací, potřeby najít ty kořeny,to doma‘. Je v ní i určitá autobiografie. Tři roky jsem žil na samotě, kde jsem měl možnost potkávat ryzí venkovské typy, mezi nimiž jsem našel spoustu hlubokých přátelství. Když mě pak nutnost donutila odstěhovat se do města, přepadl mě pocit viny, že jsem cosi zradil a ztratil. Chtěl jsem na to všechno odpovědět a neztratit stopu,“ řekl Františák, který od útlého mládí působil jako textař a performer v několika undergroundových seskupeních. Na divadelní fakultě JAMU v Brně vystudoval obor dramatická výchova poté, co byl studentem Arnošta Goldflama na činoherní režii. Režíruje v divadlech od Ostravy až po Cheb.