Spíše jde o přiblížení historie Čech nežli Čechů – tedy minulosti „Bohemie“, kde žili společně, vedle sebe (a někdy i proti sobě) Češi, Němci a Židé. Expozice, na jejíž přípravě se podíleli nejen místní muzejníci, ale i kolegové z Akademie věd ČR či Univerzity Karlovy, si však neklade za cíl přenést učebnice dějepisu na výstavní panely, do vitrin či na stěny, a to atraktivní moderní formou s využitím multimédií či herních prvků pro malé návštěvníky. Ano, nic z toho zde nechybí; včetně možností nahlížet do štěrbin, kukátek či šuplíků, jež skrývají další, na první pohled nepřítomná překvapení.

Nechybějí však ani lidé. Spousty konkrétních osobností a pozoruhodné příběhy, které pomáhají vyprávět rozmanité předměty, z nichž většinu představují originály. Věci pocházející skutečně z doby představovaných postav minulosti a z jejich okolí. Poznávat ale lze i životní styl (a jeho postupné proměny) lidí zcela bezejmenných: obyvatel vesnického i městského prostředí.

Elektronika? Ano, ale bez přehánění

Podle středečního zjištění Deníku se tvůrcům expozice podařil hotový muzejnický zázrak. Její monumentální pojetí na příchozího zapůsobí, nabídne mu příležitost vnímat jednotlivé dobové i tematické celky, stejně jako soustředit se na drobnosti. A pozornost i chuť dále objevovat udržuje třeba to, co se třpytí, září, bliká – nebo se může hýbat. Překvapivě se pohnou nebo mrknou i obrazy osobností 19. století, převedené do elektronické podoby. Zde muzejníci využili toho, že originály by se do expozice nevešly, a tak je naskenovali a „oživili“. Mimochodem: to není hříčkou grafika; jde o výsledek složitých počítačových výpočtů vycházejících ze skutečných pohybů typově podobných lidí. Pro starší doby láká možnost potěžkat si meč či palcát anebo vyzkoušet přilbu, případně „zalistovat“ v projekci „ďáblovy bible“.

Tomáš Hanák provází po bývalých středočeských dolech.
Tomáš Hanák provází i středními Čechami. Podívá se do bývalých dolů

Takhle zaujmout byl záměr, potvrdil Deníku ředitel muzea Michal Lukeš. Připomněl, že hledání míry modernosti bylo jedním z témat, nad nímž tvůrci vedli dlouhé debaty. Nakonec zvolili využití multimédií v uměřeném množství – s důrazem ne na početnost, ale na promyšlenost – a rozhodli nevsadit na dnes tolik moderní dotykové displeje. „Rychle zastarávají,“ řekl Lukeš Deníku s tím, že tuhle expozici muzeum vytvořilo jako trvalou. Spíš bude jeho tým vyvíjet aplikace, které návštěvníkům procházejícím mezi exponáty nabídnou něco navíc přímo na jejich mobilech.

Zajímavosti i naznačení souvislostí

Historii českých zemí lze vnímat jako celek i soustředit se na detaily – a současně pochopit souvislosti mezi jednotlivými událostmi a směr vývoje. Stejně jako to, že pro člověka středověku byly určující víra a náboženství, případně zemský princip, zatímco později se více projevovaly pokrok, poznání, věda a technika i utváření národů v dnešním pojetí.

Oblast opida Závist u Dolních Břežan.
Budoucnost oppida Závist? Odpůrcům vadí rozhledna i architektova instalace

Středočechy může potěšit, jak zřetelné je to, že jejich regionem doslova kráčely dějiny. Ukazují to například významné archeologické nálezy, ale lze sledovat třeba i dobývání Křivoklátu, průběh bitvy u Jankova či širší souvislosti bitvy u Kolína. Je toho hodně, a tak Lukeš Deníku řekl, že by vážným zájemcům radil vyhradit si na prohlídku celý den. A stejně očekává, že se návštěvníci budou vracet. Pohled na novou expozici se to zdá potvrzovat: takových určitě nebude málo.

Co nepřehlédnout a nenechat si ujít

První dojmy z čerstvě otevírané expozice naznačují, že se tvůrcům podařilo skloubit zdánlivě nespojitelné: přesvědčit o tom, že tahle expozice byla vytvořena právě pro ně, jak návštěvníky z řad cizinců, kteří si na prohlídku vyhradili jen pár desítek minut a o minulosti střední Evropy mají znalosti čerpané tak trochu z rychlíku, tak domácí nadšené příznivce dějin. Ti se asi skutečně budou chtít vracet, aby objevovali další a další detaily.

I povrchnější prohlídka přitom slibuje, že si návštěvník odnese nesmazatelné dojmy. K vidění jsou i vzácné předměty jako keramická dlaždice s prvním známým vyobrazením českého lva ze 13. století, soška Žižkovy hlavy z roku 1515, horoskop Albrechta z Valdštejna, slavnostní maršálská uniforma z majetku císaře Františka Josefa I., cestovní klavír Emy Destinnové v kufříku, sádrový odlitek lebky Karla Hynka Máchy… K nepřehlédnutí je také luxusně vypérovaný kočár arcibiskupa Viléma Florentina ze Salm-Salmu s odhlučněnými koly, který ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera dokonce označuje jako „mercedes doby baroka“.

V Lánech na hřbitově se uskutečnil pietní akt u příležitosti 172. výročí narození prezidenta Masaryka.
V Lánech se uskutečnil pietní akt při příležitosti 172. výročí narození Masaryka

Vybudování expozice přišlo podle slov ředitele Lukeše na 60 milionů korun. Sekera nicméně upozorňuje, že to nejsou jen výdaje za její stavbu: zahrnují i náklady na restaurování některých exponátů. V té souvislosti ukazuje třeba na kolekci obřích obrazů, které byly narychlo vytvořeny v roce 1729, kdy byl Johánek z Pomuku svatořečen jako Jan Nepomucký. Znalce výtvarného kumštu přitom upozorňuje, že je evidentní, jak byly obrazy vytvořeny sice řemeslně zdařile, ale evidentně narychlo: typická ukázka dobové propagandy.