Jedná se o hořkosladkou a velmi vtipnou podívanou o smrti, nepříjemných rodinných pravdách i o plameni vášně, který dřímá v každém z nás a který může být tak snadno uhašen.
V centru příběhu stojí dva rozhádaní bratři Bobby (Igor Chmela) a Marty (Pavel Liška), kteří vyrážejí na přání svého nedávno zesnulého otce na cestu k místu, jež si jejich příbuzný vyvolil jako místo posledního odpočinku.
Uváznou těsně před cílem, v laciném hotýlku kdesi v poušti společně s barmankou, dvojicí neohipíků a rozzlobeným mužem středního věku. Všichni jsou charakterističtí něčím jiným a zahrnují v sobě různé životní postoje. „Marty o sobě dost často říká, že nenávidí život, to bych já nikdy neřekl. Je to takový ztroskotanec, v tom se lišíme,“ říká Igor Chmela coby Bobby.
Jeho kolegyně Kristina Maděričová, v inscenaci zvaná Jo, navazuje: „Jo je svým způsobem trošku divná, protože je to trošku divné, takhle dobrovolně trčet v poušti a nic nedělat. Někdo by to chtěl změnit, ale ona se prostě rozhodla, že bude tam a hotovo,“ uvádí Maděričová. Režie inscenace se ujala- Marie Záchenská, původem ze Slovenska, která působí ve Francii. S Divadlem Na zábradlí již spolupracovala na představení Ředitelé, které i sama přeložila.
Přenést filmový realismus na jeviště
Během zkoušení se snažila hercům vnuknout, že hra by měla navazovat na filmový realismus a přetransformovat jej v realismus divadelní. Zdůrazňovala také, aby si všímali spíše intencí postav než toho, co je řečeno. „V těch postavách je sarkasmus. Zajímá mě, co lidi nutí být sarkastickými,“ sdělila.