Na Vinohradech vzpomínají na slavné „hašlerky“

Známé skladby herce, písničkáře a hvězdy „šoubyznysu" své doby se prolínají celým představením, jehož režie se ujal principál vinohradské scény Tomáš Töpfer. Text hry napsal uznávaný český dramatik Pavel Kohout a jde o jeho již šestnácté dílo, které vytvořil pro toto divadlo. Dokázal v něm zkušeně zaznamenat jak komiku, charakteristickou i pro Hašlerovy písně, tak tragiku, kterou ve většině případů přinášela nelehká doba.

Na pozadí „pětatřicátníků", „písničky české" či „holky od odkolků" se prolíná celý Hašlerův život, který však nebyl vždycky tak veselý jako jeho písně. Vyučil se rukavičkářem a přes drobné herecké štace se dostal až do Národního divadla. Pro nedochvilnost a údajnou nekázeň ho ale ze Zlaté kapličky vyhodili. Začal se proto živit vlastními písničkami, se kterými objížděl za první světové války české země a díky kterým měli lidé možnost zapomenout na krvavé boje, které tehdy sužovaly svět. Písničkami, na které „sbalil" svoji manželku Zdenu, které milovali lidé tehdy i dnes. Písničkami, které jsou podle tehdejších i dnešních kritiků příliš jednoduché a které v mnoha případech doslova zlidověly.

Hašlerova hudební pouť skončila v koncentračním táboře

Divák při představení spolu herci absolvuje cestu významnými historickými mezníky českého státu. Karel Hašler se narodil za rakousko-uherské monarchie, prožil ve své vlasti první světovou válku, sdílel národní radost při vzniku Československa i při zvolení „tatíčka" Masaryka prezidentem. Zažil také dobu, kdy Hitler v sousedním Německu začal přitvrzovat svoji politiku a pár let poté rovněž okamžik, kdy moderátorka Československého rozhlasu oznámila posluchačům výsledky mnichovské dohody…

Ani když vypukla druhá světová válka, nezalekl se tehdy už stárnoucí písničkář mocné Říše a dál se snažil těšit lidi svými písněmi, ačkoli jejich texty byly v té době hodně „za hranou". Netrvalo proto dlouho a hudební hvězda se ocitla v poutech gestapa a následně v koncentračním táboře. Právě tam Hašlerova písnička česká definitivně skončila..

Do role Karla Hašlera obsadili tvůrci herce Petra Rychlého, který se jí ujal s velkou bravurou. Přesvědčivý je jako mladý Karlík, k čemuž mu dopomáhá i vkusná paruka, ještě více jistoty ale získává ve druhé, „bezvlasé" části. Rychlý zazpívá procítěně všechny písničky, vžije se do Hašlerovy životní situace a bez sebemenšího přikrášlení zahraje také jeho odchod do hudebního nebe. Při oné poslední scéně jde i díky bravurnímu hereckému provedení divákovi mráz po zádech.