Již koncem 19. století napsal o Myslivečkově osudu romaneto Il divino Boemo spisovatel Jakub Arbes, které pak mezi válkami převedl na operní jeviště skladatel Stanislav Suda. Letos by snad měl o Myslivečkovi začít natáčet film s názvem Il Boemo režisér Petr Václav, který o něm již v roce 2015 natočil dokument Zpověď zapomenutého.

Čtěte také: Mozarta si lidé vychutnají i v papučích

Studoval v Benátkách 

Mysliveček, syn bohatého pražského měšťana a mlynáře, měl být také mlynářem. Tím se ale stal pouze jeho bratr Jáchym, ačkoli se oba stali v roce 1761 mistry mlynářského cechu. Josef kromě toho studoval v Praze hru na housle a hudební kompozici a také skládal, třeba šest symfonií z cyklu Měsíce či kantáty. V roce 1763 odjel do Itálie (údajně tajně), kde se hodlal plně věnovat hudbě.

Studoval u skladatele Giovanniho Pescettiho (1704-1766) v Benátkách, jako skladatel se prosadil svou první operou Zmatek na Parnasu, která byla uvedena v Parmě v roce 1765. O rok později měl v Bergamu úspěch s operou Semiramis znovu poznaná, slávu mi přinesla pak zejména opera Bellerofontés ve dvorním divadle v Neapoli v lednu 1767.

Mysliveček se vrátil do rodného města 

Mysliveček se stal slavným a v Římě si koupil palác, měl služebnictvo a dost peněz. Sblížil se se sopranistkou Caterinou Gabrielliovou, která se stala interpretkou jeho oper. Sklízel úspěch za úspěchem v Římě, Neapoli, Miláně, Benátkách, Florencii, Parmě, Boloni či Turíně.

V roce 1768 se Mysliveček vrátil do rodného města vyřídit pozůstalost po své matce. Byl uvítán s poctami a při té příležitosti zde s velkým úspěchem uvedl operu Semiramis znovu poznaná.
Myslivečka velmi obdivoval o 19 let mladší rakouský skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, několikrát se spolu setkali. Při prvním setkání v roce 1770 v Boloni Mozart údajně zvolal: "Jakou mám radost. Jako bych potkal někoho blízkého!"

Při zpáteční cestě do Itálie se s ním převrhl kočár

Zlom v kariéře a postupný Myslivečkův pád přinesla léta 1777-1781, kdy se u něj začaly projevovat příznaky údajné venerické choroby (syfilis). Upadal do dluhů, skončil v operním domě v Neapoli.
Na pozvání bavorského vévody Maxmiliána I. odjel v roce 1777 do Mnichova, kde slavil úspěch s oratoriem Abraham a Izák.

Při zpáteční cestě do Itálie se ale převrhl s Myslivečkem kočár. Měl přeražený nos a hlubokou ránu v obličeji, do které dostal infekci. Strávil rok v nemocnici, kde jej navštívil Mozart. Když jej ale spatřil, zakryl si oči, přesto přišel za Myslivečkem ještě jednou se svou matkou.

Čtěte také: Před rokem se v Praze našlo společné dílo Mozarta a Salieriho

Nezaujaly ani opery Armida a Antigos 

Na jaře 1778 vyšel Mysliveček z mnichovské nemocnice se stříbrnou páskou přes znetvořený obličej. Vrátil se do Itálie, úspěch ale již nezaznamenal. Nezaujala ani opera Armida, ani jeho poslední opera Antigonos, která byla uvedena 5. dubna 1780 v Římě. Svými chmurnými laděními u publika zcela propadly.

Mysliveček, jehož řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena, zemřel chudý a osamělý v Římě v pouhých 43 letech 4. února 1781. Mozart, který zemřel o deset let později a jehož tělo bylo ve Vídni pohřbeno do "všeobecného jednoduchého hrobu", tehdy napsal: „Mysliveček byl muž, jenž všechny dvorní hudebníky držel v nejuctivější bázni už pouhou svojí přítomností. Proč jsme jen byli tak neopatrní a nechali Myslivečka takto sejít! Byl nám všem tak blízký."