Výběr je sestaven z jedinečných fotografií, většinou pracovních studií a variací, které ve své době nebyly určeny k veřejnému prezentování. Jsou podle kurátora výstavy Jana Mlčocha hlubokou sondou do Drtikolovy ateliérové práce.

Rozhodnutí vystavit je 80 let po jejich vzniku vychází z umělcova názoru, že „jen zrod umění je z božské podstaty, kdežto na dokončeném díle lpí tíha země". Ukazují práci s živým modelem (variace aktů), řadu abstraktních kompozic a zcela originální aranžované snímky, odkazující na autorovu duchovní orientaci na filozofické a náboženské nauky východu.

Vznikly v době hospodářské krize, která jeho pražský ateliér tvrdě zasáhla. „O to více si musíme vážit děl, která byla vytvořena bez možnosti jakéhokoliv komerčního uplatnění. Radikálností svých myšlenek i realizací předběhl František Drtikol svoji dobu." připomíná Mlčoch. Když Drtikol v polovině 30. let fotografickou práci završoval, v českém umění se teprve začaly rozvíjet imaginativní tendence, zájmem o lidskou sexualitu, sen a jiné oblasti nevědomí.

Výstava potrvá do 24. listopadu, doprovází ji cyklus přednášek o Drtikolově díle i životě. Výstavní kolekce je doplněna dokumentací autorovy osobité designérské tvorby, k níž patřily zejména lampy a dekorativní předměty.

František Drtikol se proslavil svými ranými akty, které vykazují zvláštní smysl pro poetiku a harmonii dekorativních forem. Příznivé období 20. let, kdy Drtikol proměnil svůj ateliér v pulzující společenský salon, ukončila světová hospodářská krize. Pod její tíhou i vlivem dalších politických okolností se Drtikol začal obracet k mystice, od roku 1935 se namísto fotografování věnoval už jen malbě a kresbě.

Drtikolovy fotografie, jež se dnes uplatňují i na mezinárodním trhu s uměním, na dlouhá léta zmizely v archivech. Jeho odkaz vzkřísila až historička fotografie Anna Fárová, která v roce 1972 prosadila v Uměleckoprů­myslovém muzeu Drtikolovu retrospektivní výstavu. Muzeum dnes spravuje velkou část Drtikolova díla.