Poprvé byla díla, zapůjčená ze sbírky moderního umění pařížského Centre Pompidou, Národní galerie v Praze a ze soukromé sbírky v Londýně, společně vystavena v roce 1946 na Kupkově retrospektivě v Mánesu.

„František Kupka je pro Muzeum Kampa klíčovou postavou," řekla kurátorka Helena Musilová. „Navazujeme na vizi, kterou do muzea přinesla na začátku jeho zakladatelka Meda Mládková, jež se s Kupkou osobně znala. A začínáme také linii tzv. studijních výstav," dodala.

Ty mají návštěvníkům přiblížit na dílčích aspektech autorovy výchozí tvůrčí momenty při zrodu známých děl. „Modré" obrazy dokumentují Kupkovo pozorování vody, respektive ideu opakujícího se pohybu evokujícího mořské vlny. I proto je doprovázejí dobové fotografie Kupky z pobytu u řeckého moře.

Kupka vane modře. Pomáhá mu Malich

Druhou osobností, jíž je věnována výstava v přízemí, je malíř a sochař Karel Malich. Impulzem k ní byl objev jeho největšího, shodou okolností také modrého, reliéfu, jenž autor vytvořil v letech 1978 - 1980 pro vysokoškolskou mensu na plzeňském Lochotíně.

„Sám jsem po něm marně pátral," řekl kurátor Karel Srp. „Našel se díky partě nadšenců v Plzni, která ho objevila na stejném místě, kam byl kdysi situován, ale zakrytý skříněmi," uvedl. Onou partou je spolek Křížky a vetřelci, jehož členové mapují v Plzeňském kraji objekty z doby normalizace.

Reliéf doplňuje nová kolekce nástěnných plastik, na níž dnes už jednadevadesátiletý tvůrce v uplynulých čtyřech letech pracoval, zahrnující nápaditě a přitom jednoduše zpracované motivy energie, tmy a světla či zrodu. A nabízejí, podobně jako v případě Kupky, Malichova tvůrčí východiska.

Museum Kampa navštívilo loni 135 tisíc návštěvníků, což je největší návštěvnost od otevření muzea v roce 2003. Chodí nejstarší, ale i mladí. Na letošek plánuje vedení galerie 14 výstav, mj. vzpomínku na českého emigranta Karla Trinkewitze.

Čtěte také: Muzeum Kampa loni navštívilo 130 tisíc lidí, nejvíce od jeho vzniku