Místo do školy jdou žáci dopoledne do kina. Podívají se na zajímavý film, a ani po jeho zhlédnutí do lavic nespěchají, protože je ještě čeká beseda s tvůrci snímku. Když do školy poté dorazí, místo výuky si kreslí a povídají. Program dne, který by se zamlouval snad každému dítěti školou povinnému, a který vypadá jako naivní přání: během tohoto a minulého týdne jej však zažilo 13 500 žáků z 298 pražských škol.

Jde totiž o projekt Jeden svět na školách. I přes zdánlivé „nicnedělání“ takto strávené dopoledne dětem nabídne mnohdy více poznatků a zkušeností než výuka ve škole. „Tyto filmy jsou o jejich vrstevnících žijících v prostředí narušeném drogami, šikanou… Snímky zprostředkovávají osudy tělesně nebo psychicky hendikepovaných dětí, případně dětí z romského etnika, a dokládají také porušování lidských práv,“ říká koordinátorka projektu Markéta Patrasová ze ZŠ Litvínovská 500.

Dokumenty, které žáci v rámci projektu zhlédnou, jim představí skutečné životy stejně starých lidí, jako jsou oni. Snímky je zavedou do všech koutů světa a seznámí je s problémy, s nimiž se obyvatelé na různých místech planety musejí vypořádat. „Mladému člověku může projekce přinést zkušenost, vede ho k dalšímu zájmu, k hledání informací a širších souvislostí, k formulaci vlastních názorů,“ říká ředitel projektu Karel Strachota.

Program pro žáky základních a středních škol je součástí festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, jehož 14. ročník probíhá v pražských kinech od 6. do 15. března. „Jeden svět na školách“ nabízí žákům a studentům dokumentární filmy, které často nahradí běžnou výuku. Po projekcích žáci navíc debatují s tvůrci snímků či s odborníky na dané téma. „Věřím, že dokumentární film dokáže měnit svět k lepšímu. Proto „Jeden svět na školách“ pořádáme letos již podesáté,“ dodává Strachota.

Markéta Patrasová, učitelka ze základní školy Litvínovská v Praze 9, řekla Deníku:

Díky zhlédnutí filmu děti historii lépe chápou

Projektu Jeden svět na školách se pravidelně účastní také Základní škola Litvínovská 500 z Prahy 9. O zkušenostech s tímto projektem hovořil Deník s učitelkou Markétou Patrasovou.

Jak dlouho se ZŠ Litvínovská 500 účastní projektu Jeden svět na školách?

Naše škola se do projektu zapojila již ve školním roce 2004/2005. Od té doby jsme průběžně informováni o akcích organizovaných v rámci tohoto projektu a mnoha z nich se účastníme.

Co vás před sedmi lety vedlo k tomu, abyste se do projektu přihlásili?

To, že jde vždy o kvalitní snímky řešící problémy dětí z různých koutů světa. Touto mimoškolní aktivitou tak plníme také průřezová témata, jako osobnostní a sociální výchova, myšlení v evropských a globálních souvislostech, výchova demokratického občana, multikulturní výchova, výchova ke vztahu k životnímu prostředí.

Kolik tříd je do projektu zapojeno a kdo vybírá, jaký dokument z festivalu žáci zhlédnou?

V tomto školním roce se zapojily čtyři, od 4. do 7. ročníku. Na začátku festivalu předložím nabídku se synopsemi filmů ve sborovně všem vyučujícím. Potom už je na jednotlivých třídních učitelích, zda je zaujme obsah a téma nějakého dokumentu a pro svou třídu si nějakou projekci vyberou.

Přináší zapojení do projektu žákům i něco jiného než samotnou návštěvu filmu?

Po zhlédnutí dokumentů následuje ještě v kině beseda s hostem a na ni navážeme při nejbližší příležitosti ve třídách. Děti navíc ztvární své dojmy ze snímků výtvarně a literárně. Tyto výtvory vystavujeme ve třídách. Při výuce využíváme výukové sady s dokumentárními filmy a další doprovodné materiály. Každoročně organizujeme také projekci filmu a besedu s pamětníkem v rámci projektu Příběhy bezpráví pro žáky nejvyšších, 9. tříd. Díky filmu děti historii lépe chápou.

Jaké jsou vůbec ohlasy žáků na dokumenty z festivalu Jeden svět?

Tyto filmy vyprávějí o jejich vrstevnících žijících v prostředí narušeném například drogami či šikanou. Dokládají porušování lidských práv, to znamená i práv dítěte například nucenou dětskou prací. Nutí tak naše žáky k zamyšlení, ke srovnávání životních podmínek a podobně.

Zkoušíte žáky z toho, co si z filmů pamatují?

Nezkoušíme. O filmech ale později ve škole debatujeme. Jak už jsem říkala, mladší dětí své dojmy ztvární výtvarně, ty starší se zamýšlejí nad určitými problémy literárně, třeba formou úvahy či fejetonu.

Učitelka o sobě

Jednou z mých funkcí je školní metodik prevence. Festival Jeden svět na školách nabízí mimo jiné i materiály k protidrogové prevenci, proto jsem se před sedmi lety do něj přihlásila a od té doby jsem jeho koordinátorkou.

Jednám s organizátory, zajišťuji projekce, objednávám filmy a výukové sady. Na škole organizuji i Příběhy bezpráví měsíc filmů o československých dějinách pro 9. ročníky. Navštívili nás například váleční veteráni plk. JUDr. Lubomír Úlehla či Ing. Jan Horal. I kdyby to zaujalo a oslovilo třeba jen pár dětí, má to smysl.

MICHAELA ROZŠAFNÁ