V repríze z 19. dubna byl do role Brady obsazen hostující Petr Vaněk a Vlase si zahrál Petr Vodička. Představení trvá přibližně hodinu a půl. Není tedy určeno pro nejmenší děti, ale dobře si ho užijí již řekněme sedmiletí a starší. Samozřejmě i jejich rodiče, pokud mají smysl pro hru. Epický příběh je plný dobrodružství, téměř jako v nějakém tlustém fantasy románu se v něm neustále putuje, plní se úkoly, bojuje se proti Zlu a to vše je dokumentováno na mapě Kraje. Skoro jako Pán prstenů pro děti.

Je dost možné, že tento bestseller, který koloval již v 80. letech v opisech překladu, byl Skálovi inspirací. Na setkání s novináři Vynohradnyková avizovala, že se spletitý děj komiksu pokusí sjednotit a zahustit, ale toto úsilí zůstalo na půli cesty. Hra má stále příliš velké množství odboček a scén. Malý divák může být rád, že se děje stále něco nového, staršímu ale neunikne, že časté změny místa děje tak trochu maskují nedostatky ve scénáři. Ten je duchaplný a místy i vtipný, nicméně ani jeden z jeho spoluautorů nevládne doopravdy literárním talentem.

V dialozích to tedy zajiskří jen občas, což je škoda. Herci mají čas na šprťouchlata jen tehdy, když jakoby o nic nejde. Většinou však jde o tolik, že na nějaké srandičky není čas, aby se vše stihlo odehrát. A při putování za modrým diamantem, kdy hrdinům pomáhá obrovský motýl Škuran, a naopak v patách jim jde zloduch Zmarlen, se toho děje hodně. Možná si hra ještě nesedla, ale hluchých okamžiků je zde trochu více, než by člověk čekal. Výtečná výprava a bohatá scénografie však dokáže podobné chvíle přemostit. Nejbližší představení se hrají 2. a 3. května.