Vystoupení pop-rockové předkapely OneRepublic umožnilo sledovat hvězdy ve stádiu zrodu. Ryan Tedder zpíval jako o život, zajisté není hračka přesvědčit publikum, u kterého lze předpokládat znalost pouze jediného hitu. Celkový projev skupiny mohl vyznít jednotvárně, ale šanci na dlouhodobější úspěch OneRepublic určitě mají.

Lenny Kravitz vsadil na přímočarost a maximální tah, nastavený hned od úvodního riffu Bring It On. Nešetřil hlasivky, razantně obsluhoval doprovodnou kytaru, dobře komunikoval s perfektně sehranou doprovodnou kapelou. O hlavní díl pozornosti se s principálem dělil především sólový kytarista Craig Ross, zazářila i brilantní dechová sekce.

Bez okázalosti, zato s hity

Zpěvák si vystačil také s maximální úsporností a přímočarostí vizuální. Žádné obrazovky, žádné efekty, pouze kužely ostrého světla bodových reflektorů a barevné reflektory tónující pozadí. Pozornost udržel prostě tím, že sázel jeden hit za druhým.

Always On the Run, trochu vlezlý It Ain‘t Over ‘Til It‘s Over či strhující funky taneček Dancin‘ ‘Til Dawn, během kterého se prvně vydal na procházku publikem. Baladou Stillnes Of Heart se Kravitzovi podařilo diváky rozezpívat. V další pomalé písni I‘ll Be Waiting si sedl za klavír a dokázal, že skladby z nového alba se mohou rovnat jeho ověřeným hitům. Nepřekvapilo, že živé verze písní zněly daleko přesvědčivěji a jiskrněji než studiové nahrávky.

Mír a láska

Mezi písněmi si zpěvák neodpustil pár frází na téma mír a láska. V emocemi nabité atmosféře koncertu naštěstí nepůsobilo kázání příliš naivně, k „neo-hippíkovi“ Lennymu prostě patří. Na důkaz všeobjímající lásky se Kravitz ve finále koncertu, během nekonečnými repeticemi natažené skladby Let Love Rule, opět vydal s ochrankou v zádech mezi diváky a obešel celou halu.

V přídavcích vyhlásil Revoluci lásky a koncert dotáhl beze stop únavy. Poctivý kus pop-rockové práce.

TOMÁŠ S. POLÍVKA