Do Prahy přijede pět zahraničních souborů většinou ověnčených mezinárodními cenami se stovkami repríz po celém světě. Bude mezi nimi kanadsko-německý sólový projekt Leo v produkci Y2D&Chamaleon Productions, německé představení Tangram Stefana Singa a Cristiany Casadiové či novozélandská pantomimická komedie Nautilus v podání Trygva Wakenshawa.

„Vystoupí tu i švýcarský projekt nazvaný Pss Pss, jehož protagonisté Simone Fassari a Camilla utekli z cirkusu, aby vytvořili žertovné vystoupení ověnčené patnácti mezinárodními oceněními. Norská skupina Jo Str?mgren Kompani založená v roce 1998 a spojující tanec a divadla přiveze inscenaci Hospital," dodal Balous.

Exkluzivní hosté 

Speciálním hostem bude Jiří Kilián, který se při slavnostním zahájení 26. června představí nejen jako choreograf, ale i jako filmový režisér. Zároveň převezme z rukou ministra kultury Daniela Hermana festivalovou cenu Silence Speaks Louder, kterou pro La Fabriku vytvořila designérka Eva Eislerová. Druhým oceněným bude Boris Hybner in memoriam, který měl původně vést festivalové workshopy.

„Zahraniční umělce prostřídáme s mladými českými talenty, které představíme ve spolupráci s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění. Nebude chybět ani Poslední trik Georgése Meliése z dílny královéhradeckého Divadla Drak," podotkl Balous.

Bezbariérový přístup

Tato inscenace byla před dvěma lety na přehlídce Přelet nad loutkářským hnízdem vyhlášena nejlepší loutkářskou inscenací sezony. Představitel titulní role Dušan Hřebíček dostal výroční cenu Divadelních novin za herecký výkon sezony, oceněni byli i autor výpravy Marek Zákostelecký a režisér Jiří Havelka.

Program bude vzhledem k jazykové bezbariérovosti otevřen všem návštěvníkům. Představení se uskuteční ve dvou sálech La Fabriky, doprovodný program v přilehlých prostorách. Jiří Kylián doprovodí autorské promítání svých filmů výstavou fotografií Volný pád, která bude v La Fabrice přístupna od 6. do 22. července.

Mezinárodně uznávaná a oceňovaná tvorba Jiřího Kyliána je neodmyslitelně spjata s Nizozemským tanečním divadlem, kam přišel v 70. letech, poté, co po okupaci roku 1968 jako dvacetiletý odešel z tehdejšího Československa a byl angažován ve stuttgartském baletu. Je autorem více než 80 choreografií, z nichž velkou část převzalo na 40 předních zahraničních souborů včetně Národního divadla v Praze.

Čtěte také: Herec Marek Zelinka: Jaká místa mám v Praze rád