Pro některá díla je podle šéfdirigenta České filharmonie Zdeňka Mácala překrásný sál v Rudolfinu malý. Tisícovka míst ve Dvořákově síni a jen o něco víc sedadel ve Smetanově síni v Obecním domě nebude totiž už stačit z hlediska nutných výnosů. Ceny lístků mají podle Mácala určitý strop, pak se pro některé lidi stávají nedostupnými. „Zahraniční ansámbly jsou ale drahé – potřebovali bychom síň se zhruba 2200 místy," odhaduje dirigent. Hudební kruhy by podle něj měly dát síly dohromady k tomu, aby jednoho dne byla postavena síň, která by byla hodna Prahy jako kulturního centra.

Ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor je rovněž přesvědčen, že je potřeba moderní sál světových parametrů. „Jednoznačně. Jedenačtvrtmilionová metropole, pokud se stylizuje do stále významnějšího postavení, se bez moderního sálu neobejde," řekl. Jak dodal, existuje už konkurence mezi evropskými kulturními centry. „Pokud v Praze takový sál nebude, můžeme se dostat na vedlejší kolej," prohlásil. Stejný názor má i šéfredaktor Harmonie Luboš Stehlík. „Praha potřebuje naprosto nezbytně třeba i víceúčelový, ale akusticky špičkový sál pro 1500 až 2000 lidí," řekl.

Podle radního pro kulturu Milana Richtra (ODS) by moderní síň s větší kapacitou dobrá byla. Je ale otázka, do jaké míry by byla využita a jaká by byla její ekonomika, řekl. Metropole mohla mít nový koncertní sál už v polovině 90. let 20. století. České filharmonii ke stému výročí v roce 1996 ho chtěli darovat japonští investoři. Projekt byl připraven, ale tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr nakonec záměr odmítli. Přípravný výbor přitom zaštítili prezident Havel a japonský císař Akihito. Zájem o některé koncerty festivalu Pražské jaro je tak velký, že by posluchači bez problémů zaplnili několikrát větší sál, než je Smetanova síň a tak nepřímo dává za pravdu hlasům žádajícím pro hudebníky nový prostor. (čtk)