V sobotu 4.srpna 2007měla pražskou premiéru inscenace Jak se vám líbí v režii slovenského režiséra Emila Horvátha. Hra je v Praze uváděna v rámci Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě. Hra je nastudována v československém obsazení, i když podíl český umělců je výrazně nižší. Celý inscenační tým je slovenský a většina hlavních rolí taktéž připadla slovenským hercům, kteří jsou jedním z hlavních lákadel této inscenace. Hlad českých diváků po slovenském divadle neustává, tak proč toho nevyužít.

Příjemná komedie W. Shakespeara Jak se vám líbí nemá ucelený děj. Hlavní dějovou linku tvoří milostný příběh mladé dvojice – Orlanda (Ladislav Hampl) a Rosalindy (Soňa Norisová) – kde je více prostoru věnováno ženské hrdince. Většinu hry tedy tvoří více či méně vtipné milostné repliky, které rozebírají lásku, manželství a vztahy vůbec s humorem a velkým nadhledem. Bohužel nic podobného se nedá říci o této inscenaci.

Režijní výklad textu (za využití překladu M. Hilského a Ĺ. Feldeka) je nulový, a jelikož se nejedná o příliš akční text, v podstatě pouze pozorujeme naučené repliky herců. Předěly mezi jednotlivými obrazy tvoří keltské tance v podání více než vedlejších postav samotné hry. To má zřejmě navodit pocit dynamiky a živosti, které samotné inscenaci zoufale chybí. Aby rušivých elementů nebylo málo, zazní v inscenaci několikrát stejná píseň. Jedno uvedení v podání Zuzany (v roli Celie, sestřenice Rosalindy) a Soni Norisových lze ještě pochopit – když není co hrát, proč si nezazpívat, ale uzavřít stejnou písní první polovinu představení je zcela zbytečné.

Patrně největším tahákem celé inscenace je obsazení Mariána Labudy do dvojrole strýce i otce Rosalindy. Je sice inzerován jako hlavní hvězda, leč na podiu má zcela minimální prostor. Velmi vděčnou úlohu misantropa Jacquese alternuje s Ondřejem Pavelkou Martin Dejdar, který hrál v premiérovém představení. Vtipné a cynické repliky dělají z této postavy hlavního tahouna druhé půlky inscenace, kterou lze považovat za výrazně lepší než polovinu první.

Co říci závěrem? Snad jen, že v případě, že patříte mezi fandy nenápadité režie, bezradného herectví nebo nekriticky obdivujete Mariána Labudu nebo Martina Dejdara a nevadí vám sledovat, jak se na jevišti viditelně trápí, je to inscenace přesně pro vás.