Hlavní město Praha pořádá výstavu ve spolupráci s magistrátním Institutem plánování a rozvoje (IPR Praha), Národním technickým muzeem a Národním filmovýcm archivem. Urbanovo kompletní dílo bude poprvé po sto letech k vidění v Paláci Lucerně, kterou vlastnil otec Miloše Havla (strýc prezidenta Václava), pro něhož všestranný Urban projektoval výstavbu Filmového studia Barrandov i legendární komplex s vyhlídkovou restaurací Terasy Barrandov.

„Originál dokumentu obsahuje třicet stran ručně psaného textu a 79 obrazů. Exkluzivně bude vystaveno dvacet čtyři originálů a celé dílo bude prezentováno formou faksimilí,“ informuje magistrát s tím, že Urbanovy plány mohou návštěvníci porovnat s hlavními tezemi Metropolitního plánu, který vzniká v IPR Praha od roku 2013 a měl by být zásadním pro budoucnost metropole.

Název náměstí? Nadšení

„Vývoj měst prochází v posledních desetiletích velkými proměnami. Od dob, kdy Max Urban vytvořil monumentální utopickou vizi Velké Prahy, prošla a prochází i Praha velkou proměnou. Praha dnes nemůže být jen divákem procesů, je třeba změnit naše myšlení a fungování světa tak, aby Praha neskončila na periferii Evropy,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Urban, který žil mezi lety 1882 a 1959, založil s manželkou Adulou Sedláčkovou (jinak známou herečkou) filmovou společnost ASUM. Se vznikem samostatného Československa se však rozpadla a Urban už se k natáčení až na jednu výjimku nevrátil. Své umění vystudovaný architekt věnoval urbanistickým plánům. Ideální Velká Praha měla v Urbanově pojetí obří kruhová náměstí (jedno pojmenoval Nadšení), velký veřejný prostor nebo třeba přístav pro vzducholodě na Strahově.

Dílo málem zničily povodně

„Představoval jsem si vzdušnou plavbu – český vynález – jakožto monopol národa. Z přístavu by denně odjíždělo několik lodí do světových měst. Z přístavu by podnikaly se cesty zábavné a výzkumné do všech zemí přes všechny oceány. Praha by byla osou světa. A přístav je jakousi osou Prahy,“ psal Max Urban, který vytvořil první celistvý plán hlavního města i okolí. Do mapy zakreslil i podzemní dráhu a železniční síť rozrůstající se do všech koutů světa.

„Už v roce 2014 jsme jako součást příprav Metropolitního plánu vydali soubor sešitů, z nichž jeden se týkal sta let plánování Prahy jako metropole. Po dalším podrobném výzkumu se ukazuje, že Urbanův plán je prvním celkovým plánem Prahy. Proto jsme se rozhodli, že se pokusíme jej přesně po 100 letech vystavit ve stejný čas, na stejném místě. Vystavíme nejen originál, ale také připravujeme interpretaci a porovnání tehdejšího a současného pohledu na plánování Prahy,“ řekl k přípravám výstavy architekt Roman Koucký. Pondělní vernisáže se zúčastnil i primátorův náměstek Petr Hlaváček (TOP 09), který má v radě na starosti právě územní rozvoj.

Karel Ksandr, ředitel Národního technického muzea, uvedl: „Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, že celý soubor dokázal během dvou let vytvořit jediný člověk.“ Ředitel Ksandr také zmínil, že Urbanovo dílo se naštěstí podařilo zachovat po povodních 2002, kdy byl poničen praktický celý archiv architektury NTM. Středeční program přiblíží také Urbanovu filmovou tvorbu. Bude promítnuto několik jeho němých filmů s hudebním doprovodem a historici zhodnotí přínost Maxe Urbana české kinematografii.