Premiéru turné, na které vyjíždíte vlastně poprvé v tomto století, si odbudete 12. května v Camden Towen Hall v Londýně. Co vás k tomu vedlo?

P. B. CH.: Kontakt na lidi z toho klubu jsme měli z dob, kdy jsme ještě hráli s Lucií. Když nás oslovili, jestli bychom někdy nechtěli přijet s „Wanastowkama“, že je tam po nich ze stran Čechů a Slováků docela hlad, tak jsme řekli, ať počkají, až budeme mít novou desku. Teď ji máme, takže do Londýna vyrážíme. Je to jen otázka změny prostředí na pár hodin.

Potom, od 16. května do 2. července, už budete putovat po našich krajích. Chystáte pro koncertní turné převážně písničky z nové desky, nebo zabrousíte i do minulosti?

Kodym: Hodně jsme se zajímali o to, co by vlastně naši věrní slyšeli nejraději. Podle výsledků ankety, kterou udělal administrátor našich webových stránek, jsme dali dohromady jakýsi playlist publika, který se naprosto shodoval s naší představou. To znamená, že na koncertech zazní i písně z repertoáru Lucie. Máme dobrý pocit z toho, že po těch letech máme z čeho vybírat.

Čím se bude chystané turné vyznačovat?

P. B. CH.: Nejen parametry scény o velikosti 30 x 13 x 10 metrů a váze okolo 28 tun, ale i parametry zvuku a světelného parku. Půjde opravdu o velkou show postavenou navíc na pohyblivých prvcích. Budeme tedy využívat různá jevištní propadla, zvedací plošiny a pohyblivé supporty ovládané 32 motory. Nebudou chybět tři obrovské projekce a spousta dalších překvapení.

Kodym: Hodně si teď realizujeme svůj dětský sen. Vždycky, když jsem četl v novinách, že si nějaká kapela táhne na turné tolik krámů, tak jsem se divil. Dneska se už nedivím, celou scénu nám poveze šest kamionů.

To abyste si secvičili choreografii, abyste nepřišli na tak propracované scéně k úrazu…

Kodym: Skoro jo, stačí, když někde něco bouchne nebo si někde nešikovně stoupnete… Ale je třeba říct, že nechystáme žádné taneční kreace, to od nás nelze čekat.

Koncerty prý budete natáčet na DVD…

Kodym: Plánujeme to. Před lety, kdy jsme ještě vystupovali, DVD neexistovala, takže ono se není čemu divit. Když nám vycházela první deska, cédéčka teprve začínala. Ten čas prostě strašně letí.

Jak se hodláte mezi jednotlivými koncerty na turné odreagovávat?

Kodym: Soustřeďujeme se na to, aby bylo každé naše vystoupení hodně nabité energií, abychom ze sebe vydali úplně všechno. Proto máme vždycky mezi koncerty jeden den volno na zregenerování sil, které se chystáme nabírat objevováním přírodních krás Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. S P. B. CH. budeme stoupat ke zříceninám hradů, rýpat do zdí a zkoumat, jak kvalitně byly ve 13. století vypálené cihly… Dávná turné probíhala tak, že někteří členové kapely zkoušeli pravý život rockera, který je opředen různými pověrami a mýty. To ale není ten životní styl, který by chtěl soudný člověk vést ve věku, kdy užmunení šestnáct roků.

Vy sami si někdy na nějaký koncert zajdete?

P. B. CH.: Já jdu na Police. Jsem jejich velký fanoušek, stejně jako U2. Ale zatímco U2 mi nikdo nikdy nevzal, Police se rozpadli. Teď doufám, že zahrají ve formě, v jaké vždycky byli.

Kodym: Předloni v létě jsem byl ve Vídni na koncertu skupiny U2, bylo to moc pěkné. Jsou to šikovní chlapci, smekám před nimi klobouk.

Itinirář turné najdete ve středečním vydání Pražského Deníku (2.5.2007) na str. 17