Vyšla další kniha zabývající se tragickou smrtí Jana Masaryka

V roce 1948 bylo vyšetřování vedené StB rychle uzavřeno jako sebevražda a byla vyloučena účast dalších osob, a to vzdor řadě nevyhodnocených indicií. V letech 1968-1969 bylo vyšetřování zmařeno v důsledku sovětské okupace Československa, rozpačitě vyznělo i vyšetřování vedené v první polovině devadesátých let. Toto vyšetřování dokonce nazývá Lubomír Boháč, autor knihy Jak to nebylo, fiaskem. Jeho kniha vydaná nyní nakladatelstvím Academia vznikla souběžně se čtvrtým vyšetřováním tragické smrti Jana Masaryka v letech 2002-2003.

Kniha je svým způsobem mimořádně rozsáhlou recenzí dvou knih, které vznikly dříve, a to v souvislosti s třetím vyšetřováním. Je to především kritická analýza knihy dřívějšího vyšetřovatele Jana Havla Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty, vydané roku 1998, a Jaroslava Pospíšila Hyeny (1996). Obě vydalo nakladatelství Lípa ve Vizovicích.

O verzi, kterou ve své knize publikoval Jan Havel, píše Boháč, že jeho verze „je přijatelná pro všechny“. Havel totiž dospěl k tomu, že osudné noci jisté pětičlenné komando vniklo do bytu Jana Masaryka, aby zde vykonalo prohlídku, přičemž došlo k tomu, že Jan Masaryk nešťastnou náhodou při pokusu o únik vypadl z okna. V čem je tato verze přijatelná pro všechny? Na to Boháč odpovídá: „Sovětský svaz zbavuje jakékoliv odpovědnosti a pro demokratickou veřejnost nesou podle ní za Masarykovu smrt odpovědnost přece jen komunisté – partyzánské komando vedené Vávrou-Staříkem či Schrammem a vyslané Slánským. Ale i pro komunisty je to celkem přijatelné řešení. Vždyť koneckonců šlo o „nešťastnou náhodu“.

Trojí vyšetřování smrti Jana Masaryka skončilo podle Boháče fiaskem. „První dvě nutně, třetí zbytečně. O důvodech se můžeme jen dohadovat,“ říká Boháč. A vyslovil naději, že snad obnovené vyšetřování, zahájené z podnětu Masarykova demokratického hnutí, alespoň prokáže, „jak to nebylo“. Jenomže i zde byl nakonec případ odložen, „protože se nepodařilo zjistit a usvědčit pachatele a zahájit trestní stíhání“. Přesto dosavadní vyšetřování vedou k výsledku, že šlo o násilný čin.

Kniha Lubomíra Boháče je zatím nejdůsažnější publikací o všech vyšetřováních, přičemž objasňuje všechny omyly, ať už záměrné, či bezděčné, jichž se dřívější vyšetřovatelé dopustili.

Boháč také uveřejňuje důležité dokumenty z předchozích vyšetřování, soupis literatury a bohatý poznámkový aparát i jmenný rejstřík. Přinejmenším přesvědčivě vyvrací výsledky pátrání prezentované v Havlově knize. Už tím zřejmě posunul možnosti vyšetřování o kus dále.