Katapult se dočkal zlaté desky ve zdraví a navíc v původní sestavě Říha – Šindelář – Kohout. Čekali jste, že budete ve věku blízkému šedesátce plnit sály?

Ani omylem! Jediné, co nás tenkrát zajímalo, bylo hrát náš milovaný rokenrol. Přes všechny nástrahy, které téhle hudbě kladl tehdejší režim, se námpovedlo živit se svým koníčkem. Co se bude dít někdy v roce 2006, nás nezajímalo. A teď v úžasu sledujeme, že jsme dokázali vydržet dodnes. Je to vůbec možné? I když nedávno bubnoval v kapele „Dědkův“ (baskytarista J. Šindelář - pozn. aut.) syn Michal.

Už ho přestal bavit bigbít ala Katapult?

On si patrně představoval, že se s bigbítem ala Katapult prosadí sám. Přál si nastartovat sólovou kariéru, ale na dvou židlích se prostě sedět nedá.

Možná se to obecně málo ví, ale krátce po revoluci Katapult přerušil aktivity a hovořilo se i o ukončení.

Aktivitu přerušil na čas Dědek. Já jsem po revoluci naopak připravoval překvapení: skládání, natáčení demosnímků a produkce jiných kapel. Nikdy jsem ani neuvažoval o ukončení Katapultu.A pak senám podařil perfektní comeback. Ale hlavní úspěch spočívá v příbězích obsažených v našich písních, které nevyčpěly. Naopak, žijí dál a možná nás i přečkají. Pro mnoho muzikantů včetně nás je největší poctou, když jejich písničky zlidoví…

Poslední studiové CD je pojmenováno Všechno nebo nic. Chápu to jako filozofickou koncepci současných Kaťáků.

Tak moje osobní určitě. Vůbec celé album je velmi osobní výpovědí. Právě ve chvíli, kdy mnenapadl příběh titulní skladby, jsem nabyl vědomí, že nejlepší cestou bude zpívat co si doslova myslím. Dělal jsem to v podstatě celý život, ale teď natvrdo.A to je právě ten rokenrol!

Ale zpět k muzice, lépe řečeno koncertům. Jeden takový jste před nedávnem zvěčnili na DVD nosiči Long Live 1975-2006. Chtěli jste mít oficiální památku?

Památku na nás budou mít ti, kteří nás přežijou. Sámi si pomníky stavět nehodláme. S DVD jsme přišli pro vlastní potěšení. Pojetím onoho vystoupení a výběrem prostředí, ve kterém bylo točeno, se měla navodit atmosféra šedesátých let – nálada bezstarostnosti našeho mládí. Genius loci, tedy Měšťanská Beseda v Plzni je něčím, comnenabíjí.Ato DVDrežisérka pojala jako hudební verzi prvních Formanových filmů. Ale nakonec jde jen o záznam jednoho pohodově stráveného večera.

A co vize do budoucna: Bude třeba za dalších deset let mít Katapult „kde hrát“?

Jedině snad „odchod do věčných lovišť“ by mohl zavinit, že ne. A pak nezájem lidí. Ale jedno ani druhé snad nehrozí, a tak očekávám ještě další léta užívání si našeho milovaného bigbítu. Samozřejmě spolu s fanoušky Katapultu, možná už třetí generace.