Kanadská jednovaječná dvojčata, třiatřicetiletá Tegan a Sara, tvořící dohromady prostě kapelu Tegan and Sara, na první pohled připomínají nejen vzhledem někoho mezi herečkou Ivanou Uhlířovou a rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou. Jsou podobně nenápadné, ale i talentované.

Vydaly už sedm desek, zatím poslední Heartthrob letos. Skoro všechna jejich alba byla nominována na nejprestižnější kanadské hudební ceny, a všimli si jich i na jinak celkem rigidních Grammy.

Tegan and Sara, pravda, nejsou nijak extra progresivní, patří do už několik let ve světě (záměrně pořád ale neříkám, že i u nás) celkem trendové vlny indietroniky, v jejímž zvuku se odráží nezávislá kytarová produkce i elektronický synthpop jako vyšitý z přelomu 80. a 90. let.

Do Roxy přivezly slušnou nadílku 21 písní. Kdo z jejich tvorby něco slyšel, ale naživo zatím neměl tu čest, mohl být překvapen: žádné věrné reprodukce albové produkce, ale zvuk o 200 procent rockovější. Čemuž notně napomáhala doprovodná čtyřčlenná kapela. Dvojčata sice ukázala, že by si vystačila jako ostatně v prvních letech jejich tvorby i sama: zpívala, tu hrála na kytaru, tu na klávesy. Ale s bubeníkem, basou, kytarou a keyboarem v pozadí přece jen bylo líp.

A zaplněný sál, v němž sestry na scéně patřily překvapivě k těm nejstarším, aplaudoval jejich současnému zvuku, i bezprostřednosti při hovorech k publiku, kterými v závěru koncertu (první tři čtvrtiny se obešly bez řečí) dvojčata komentovala jejich první koncert u nás.

„Jsme moc rády, že jsme si konečně mohly zahrát ve východní Evropě," říkala Sara, a když její sestra Tegan zavětřila výjimečně rozporuplnou reakci, o Saře prohlásila, že byla vždycky pěkně drzá. „Vím, že jste spíš střední než východní Evropa. Ale co chci říct, je, že jste nejvýchodněji, co jsme kdy hráli," žehlila to Sara, a publikum ji odměnilo popěvkem velkého osmdesátkového hitu Sara.

Dvojčata zahrála sedm skladeb z letošní desky a výjimečný hitový potenciál ukázal hlavně úvodní singl Closer. Ale došlo třeba i na píseň Living Room z třetího alba If It Was You.

A fungovalo to tak, že závěrečný slib Tegan „Rozhodně sem brzy přijedeme znovu," nezněl jako obvyklá fráze.

Tahle nenápadná dvojčata při příští návštěvě Prahy možná v ulicích nikdo nepozná, ale zaslouží si opět plný sál. A obávat se jejich zvuku nemusí ani dříve narození: kdo měl radost z Depeche Mode nebo Mukova Oceánu, bude mít radost i z Tegan and Sara.