Kalich zve na pány Kaisera a Lábuse. Dojde i na gumičky?

Scénky, které se nyní dostávají na jeviště Divadla Kalich, jsou už dávno zlidovělé. Svazovalo snad herce při jejich novém zkoušení vědomí, že je řada diváků bude znát slovo od slova zpaměti?

„Hlavně, když jsme je před nějakými třiceti lety vymýšleli, vůbec by nás tenkrát nenapadlo, že je budou diváci chtít vidět ještě v roce 2017,“ říká Jiří Lábus. A Oldřich Kaiser navazuje: „Televize je celá ta léta dokola opakují. Další prostředí, kde dnes žijí, je internet. Z toho, přiznám se vám, nemám zrovna radost. Myslím, že je to těm scénkám spíš na škodu. Kolikrát mě samotného otráví, kde všude na mě vykouknou, aniž bych je hledal. Umím si představit, že to může otrávit i lidi. My dva je rozhodně nikam nenahráváme, nikam nevěšíme.“

Radek Banga: Díky pátrání po předcích rozumím víc i sám sobě

Vozembouch Staník
Léta, která dělí jednotlivé komické výstupy od jejich televizní premiéry, se na nich prý jednoznačně podepsala.

„To víte, takový vozembouch Staník (z populární scénky Těžký týden referenta Kubrta, z níž pochází řada hlášek jako: Cože? Nepřišly gumičky? A to mi říkáte teď, když jsem nechal udělat nálev?, pozn.) by s přibývajícími roky už nebyl takový, jako býval – a že byl před třiceti lety špičkovej! Takže trochu spoléháme na to, že se ho ujme nějaký svižný dobrovolník z hlediště a pomůže nám,“ sděluje Oldřich Kaiser.

Že tedy dojde i na improvizaci a zapojení publika do děje, je více než pravděpodobné. „Publikum bude určitě dotvářet nezanedbatelnou část večera,“ podotýká Jiří Lábus a potvrzuje, že spíš než ze scénáře hry vycházejí s kolegou z jakéhosi načrtnutého harmonogramu. „Dopředu máme danou hrubou stavbu. Až na jevišti přijdou ‚obkladačky, podlahy, stropy…‘ A ty můžou být každou reprízu jiné,“ vysvětlují.

Mečiar i Macron na plátně. Dnes startuje festival Ji.hlava

Co je skutečně nazkoušené – co je jednoznačně nejpevnější součástí představení, jsou písničky Dáši Vokaté a Oldřicha Kaisera. „Orchestr Oldřicha Kaisera bude oporou. Víc prozrazovat nebudeme, protože sami budeme pokaždé překvapení,“ směje se Jiří Lábus.

Pořád dokola
Obecně vzato – platí, že ty nejpopulárnější, kultovní scénky jsou zároveň i jejich nejoblíbenější? „Napadá mě naopak řada scének, které mám hodně rád, ale lidé je moc neznají. Například z pořadu Zeměkoule, který Česká televize, myslím, neopakuje. Diváci je mohli vidět jen v premiéře před patnácti lety a od té doby se neobjevily. To mě mrzí. A pak jsou scénky, které se opakují pořád dokola,“ pronesl Jiří Lábus. „Je zvláštní, že čím větší volovina, tím víc ji mají lidé v paměti a chtějí se na ni neustále koukat,“ přidává se Oldřich Kaiser.

Divadlo na Vinohradech uvede hru Lev v zimě

Ač byly mnohé výsledkem momentálního nápadu, žádnou z nich nemají herci chuť nově dodělávat. „Spíš jsme si říkali, že z dnešního pohledu byly některé možná zbytečně dlouhé, jindy by zase byla třeba silnější pointa, ale v dané chvíli jsme byli kolikrát rádi, že nás nějaká pointa vůbec napadla…,“ dodávají. (gk)

Uvádí: Divadlo Kalich, premiéra je dnes 
Účinkují: Oldřich Kaiser – hraje, zpívá, zároveň se doprovází na kytaru, housle a další nástroje
Jiří Lábus – hraje, občas zpívá
Dáša Vokatá – zpívá a hraje na kytaru