V roce 2016 ten případ hýbal celým světem. Jedna z nejslavnějších rockových kapel všech dob čelila obvinění z plagiátorství.

Kdo by neznal Stairway To Heaven? Majstrštyk někdejšího zlatovlasého boha, britského zpěváka Roberta Planta, a jeho parťáka ve zbrani, kytaristy Jimmyho Page? Nepoměrně méně známá americká skupina Spirit obvinila „Zeppeliny“ z toho, že při skládání „Schodů do nebe“ vykradli instrumentálku Taurus, kterou Spirit vydal roku 1968 na svém prvním albu.

Okamžitě se zvedla vlna nevole jak ze strany milionů fanoušků Led Zeppelin, tak mnoha osobností z hudebního světa. Page i Plant, zdánlivě nedotknutelní, museli u soudu osobně vysvětlovat, za jakých okolností Stairway To Heaven napsali a proč. Soudce pak rozhodl šalamounsky: vzhledem k neprůkaznosti předložených faktů shledal Led Zep nevinnými, nicméně jim uložil uhradit soudní výdaje ve výši téměř 800 tisíc dolarů (20 milionů korun). Jako by tím říkal: tentokrát jste z toho vyvázli, ale víme své.

Není to poprvé

Nyní se ostře sledovaná kauza k soudu státu Kalifornie vrací. Obhájce skupiny Spirit evidentně našel nový způsob, jak nedozírně bohaté a úspěšné hvězdy přitlačit ke zdi. Jenže odhlédnuto od emocí, Led Zeppelin v téhle pohádce nejsou hodní hoši.

To, že se melodie skladeb Stairway To Heaven a Taurus podobají jako vejce vejci, je jedna věc. Ale skutečnost, že Led Zeppelin kdysi předskakovali Spiritu na americkém turné, staví toto podezření do nového světla. Znalcům „života a díla“ Jimmyho Page ihned bleskne hlavou, že tahle patálie až příliš připomíná jinou jeho legální bitvu.

Jde o případ sanfranciského písničkáře Jakea Holmese, který v srpnu 1967 tedy ještě před vznikem Led Zep dělal v New Yorku předskokana britské skupině Yardbirds, v níž tehdy kytarista Page působil. Mimo jiné tu hrál skladbu Dazed And Confused ze svého debutového alba The Above Ground Sound Of Jake Holmes. Melodie zaujala přihlížejícího Page natolik, že si Holmesovu desku běžel koupit.

Dál už to každý zná: v devětašedesátém vyšlo debutové album Led Zeppelin, slavná „Jednička“, a na něm zářila balada, která od té doby v repertoáru „Zeppelinů“ patřila k nejhranějším. Nesla název Dazed And Confused a podivuhodně se shodovala s Holmesovým originálem, včetně basové linky, přízračné atmosféry a paranoidního textu. Byl tu jen maličký rozdíl: za autora se tu vydával Page.

Je dobré si připomenout, že Led Zeppelin navzdory vší své zasloužené slávě a popularitě většinu sporů prohráli. Ať už fakticky, či morálně. Na reedicích prvního alba musejí uvádět „inspired by Jake Holmes“. A korunka z erbu jim vypadla i ve chvíli, kdy se přeli o autorství písně Black Mountain Side (rovněž z prvního LP). Folkově laděnou melodii se Jimmy Page naučil od svého oblíbence Berta Jansche, jenž ji má na své nejslavnější desce Jack Orion pod názvem Blackwaterside.

Nepoučitelní

Jansch, který vzhledem ke svému výsadnímu postavení na britské scéně rozhodně nepotřeboval parazitovat na sukcesu Led Zep, se s geniálními plagiátory chvíli soudil a pak toho nechal, protože sám vycházel z lidového motivu. Ti, kdo se v hudbě vyznali, však opět věděli své.

A své si myslel i Carmine Appice, bubeník skupiny Vanilla Fudge, který Jimmyho jako první nařkl, že ve Stairway To Heaven „obšlehl“ úvodních pět akordů skladby Taurus. Měl se „Zeppeliny“ své zkušenosti. Page a Plant dělali hardrockerům z Vanilla Fudge v Americe předskokany podobně jako skupině Spirit.

A co se nestalo: za chvíli si od nich do své vlastní písně „vypůjčili“ pasáže skladby Fresh Garbage.