Když spolu děláme tento rozhovor, máte den před premiérou hry Pro tebe cokoliv!!! v Divadle Kalich. Máte trému?

Nervozita už pominula, protože my jsme si to odehráli v Ústí nad Labem, kde jsme měli dvě představení v Karolínce, lidi se bavili a všichni byli spokojení. Takže tréma nebude, ale určitě se dostaví lehké chvění. Mimochodem na první reprízu naší novinky se můžete přijít podívat v neděli 18. prosince od osmi večer.

V inscenaci hrajete operního pěvce, který se kvůli dceři vydává za sirotka v důchodu. Můžeme se těšit i na nějakou árii ve vašem provedení?

To je tam jen na začátku, jako že si něco zkouším, ale já to sám nezpívám. Zpěv jede z playbacku a já se podle něj učím. Ta moje postava by ráda chtěla zpívat, má svého agenta, který mu domlouvá kšefty, ale v podstatě se jí to nepodaří.

Na jevišti se zase setkáváte s Janou Paulovou. S tou už hrajete v řadě komedií. Není ten váš vztah už tak trochu manželství?

My jsme spolu víc než já se svou ženou a Jana se svým mužem. Teď jsme zjistili, že spolu hrajeme už dvaadvacet let. Jeden kamarád už nám poslal esemesku, že nám gratuluje k 22. výročí naší spolupráce. (smích) Je to docela dobré manželství…

Když hrajete v tolika představeních, navíc se stejnou kolegyní, nepopletou se vám občas repliky?

To se stává. Hlavně se popletou jména figur. Mockrát se to stalo i Janě. Když se někdo v jedné hře jmenuje Žiži a ve druhé Žilda, je to kolikrát hodně zamotané.

Jak se v takové situaci zachováte?

Přiznáme, že už jsme tak zblblí, že hrajeme jinou hru, a jedeme dál. (smích)

V novém seriálu České televize Četníci z Luhačovic máte jednu z hlavních rolí. Jaká je?

Hraju rakouského četníka, který při vzniku Československa jako jediný zůstal na četnické stanici z dob Rakouska-Uherska. Už není velitelem, ale normálním četníkem. Rozumí česky, i když špatně mluví. Přijdou tam noví kluci a on s nimi začíná vyšetřovat vraždy a další případy.

Říkáte, že špatně mluví česky. Kde jste čerpal inspiraci pro jeho způsob vyjadřování?

Mám příbuzného v Rakousku, který se snaží mluvit česky. Tomu jsem poslal text scénáře, aby mi ho namluvil.

Jak budete trávit Vánoce?

Že bych Vánoce miloval, když jsou na blátě, to se říct nedá. Kdyby byl sníh a svítilo sluníčko, to by bylo hezké. Možná to letos vyjde. Ale já se hned po svátcích balím a jedeme s Hankou do tepla. Sedmadvacátého zvedáme krovky a valíme k vodě. Vodu mám radši než sníh. Letos budeme na Floridě. V teplíčku. (smích)

Vy už jste Silvestra oslavil. S Janou Paulovou jste moderoval pro ČT pořad, který se bude vysílat před půlnocí…

Ten pořad děláme asi šestý rok. Jmenuje se Do roka a do dna a vysílá se hodinu před půlnocí. Vždycky se sejde parta asi deseti komediantů, jedna část sedí ve vinárně, druhá v pivnici a my s Janou to uvádíme a dáváme témata, na která se vyprávějí historky a vtipy. A protože už je po desáté hodině, je to trochu lechtivější. (smích)

Dovedete si představit, že byste sekl s hraním a šel do důchodu?

Já už beru důchod. Hodně jsem si vysloužil. (smích) Proto jsem ještě v divadle. (smích) Nevím, proč bych měl chodit do důchodu. Nechápu, jak se na to někdo může těšit. Co bych tam dělal? Ležel a čekal, až zemřu?

Ve Valašském království Bolka Polívky jste býval ministrem všeho. Neuvažoval jste třeba o kandidatuře do Senátu, jako někteří kolegové?

Nikdy! Herec má být na jevišti a ne v Senátu. Já jsem komediant a tím to hasne. Nikam se neženu. A nepoženu.

Čtěte také: Četníci: prvorepubliková ukázka morálky