Jízda králů má původ v pohanské době. Mladí chlapci spolu tehdy soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.

Podle zlínské Mladé fronty Dnes se do Prahy chystá asi dvacítka jezdců s koňmi a tři stovky lidí v krojích z Hluku, Kunovic a Skoronic. Nedorazí zástupci z Vlčnova, kde je Jízda králů o dva týdny později.

Lidé mohou od 11 hodin sledovat zdobení koní na Mariánském náměstí, odkud průvod po poledni vyrazí na Hradčanské náměstí. Kromě moravského folkloru se chystají plavby na benátských gondolách po Čertovce, jízdy dračích lodí, plavbu otužilců a seskok parašutistů na hladinu Vltavy. V opačném směru než Jízda králů půjde v podvečer přes Karlův most procesí poutníků.

Slavnost Navalis

V barokní době patřila slavnost Navalis k největším a nejvelkolepějším oslavám. Sjížděli se na ni poutníci ze všech koutů země, aby uctili památku sv. Jana Nepomuckého a aby vyslechli hudbu provozovanou na Vltavě a zhlédli ohňové show a velké množství atrakcí.

Na tradici barokních slavností navázal v roce 2009 jejich obnovením spolek Pražské Benátky. Od té doby byly slavnosti každý rok a mají již svůj pevný scénář - slavnostní mši v katedrále sv. Víta, procesí od katedrály přes Karlův most na Křižovnické náměstí a barokní koncert na vodní hladině zakončený ohňostrojem. Sedmý ročník podpořilo hlavní město dvěma miliony korun, dotaci před týdnem schválili pražští radní.