VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jeden svět: festivalové projekce si ředitelka užívá i jako divačka

Praha /ROZHOVOR/ - Návštěvníci letošního ročníku festivalu o lidských právech Jeden svět 'praskli své bubliny'. Mezinárodní přehlídka dokumentárních filmů, která letos nabídla 114 snímků, skončila v Praze 11. března, kdy porota vyhodnotila letošní vítěze. O konci 17. ročníku festivalu Jeden svět ale zatím nemůže být řeč.

16.3.2015
SDÍLEJ:

Hana Kulhánková, ředitelka festivalu Jeden svět.Foto: Lukáš Bíba

Až do poloviny dubna totiž Jeden svět zavítá také do 33 míst po celé České republice. Mimo jiné i do čtyř středočeských měst.

Na hlavní program festivalu v Praze pravidelně navazujete projekcemi v regionech po celé České republice. V čem se oproti pražské přehlídce liší?

Regionální přehlídky jsou specifické v tom, že je organizují místní koordinátoři. Každý festival v regionech tak vypadá úplně jinak záleží na každém z koordinátorů, jaké filmy vybere, jaké uspořádá doprovodné akce, i na tom, jakým způsobem téma v daném místě prezentují. Program v regionech vždycky odráží témata, která se v tom kterém místě řeší. I když musím říct, že letos se výběr filmů pro regiony hodně shoduje s filmy, které zvítězily v Praze. Organizátoři mají zřejmě dobrý odhad (směje se).

O jaký snímek je v regionech největší zájem?

Přesné statistiky nemám. Vím ale, že je velký zájem o film Bojovníci ze severu, kterým jsme v Praze celý festival zahajovali. Je to snímek o mladých klucích z Evropy, kteří utíkají do Somálska bojovat k radikálním islamistickým skupinám. Je velmi jednoduše natočen, a přitom přesně ukazuje motivace těchto chlapců, a říká, proč to dělají. Prezentuje, jakým způsobem je dneska velmi jednoduché zmanipulovat mladého člověka k tomu, aby dělal úplně strašlivé věci. Podle mě se skvěle trefil do atmosféry, která aktuálně panuje i v české společnosti. A je skvělé, že se promítá také v rámci projekcí pro střední školy.

V čem konkrétně snímek odráží současné celospolečenské naladění?

Myslím si, že většinově je česká společnost zvláštně nastavena proti čemukoli, co je cizí, nebo čemu úplně nerozumíme. Díky tomuto filmu a následným debatám se můžeme podrobněji a do detailu bavit o tom, co v současné době znamená být muslim. Nebo třeba o tom, co znamená být druhou nebo třetí generací lidí, kteří se přistěhovali do Evropy a žijí v ní.

Navštěvujete regiony, které jsou zapojené do projektu Jeden svět, také osobně?

Od loňského roku se s kolegy a kolegyněmi snažíme zavítat opravdu do každého města. Chceme vidět, jak to dělají, a podpořit je. Zajímavé je vidět i to, jakým způsobem probíhají školní projekce, další specifická součást festivalu Jeden svět v regionech. Tím, že je každé město jedinečné a originální, je pro nás regionální část festivalu stejně důležitá jako ta hlavní pražská.

Hana Kulhánková (vlevo), ředitelka festivalu Jeden svět.Na rozdíl od uplynulých ročníků není letošní téma festivalu Jeden svět „Praskněte své bubliny" specifické a šlo do něj zahrnout mnoho rozličných témat. Odrazilo se to na průběhu festivalu?

Pravda je, že téma „Praskněte své bubliny" odráží Jeden svět vlastně od počátků. Festival vždycky ukazoval věci, které se v médiích neobjevují, a když, tak ne tolik do hloubky… Jednoduchý a nekonkrétní slogan letošní přehlídky vlastně poukazuje na to, že každý z nás se může oprostit od jakékoliv své vlastní bubliny, ve které žije. Udělat něco víc a trochu překročit svoji vlastní zónu, svoje meze. Od diváků máme pozitivní ohlasy, potěšilo nás, že mnozí přišli na festival s vůlí otevřít se tématům a třeba i jiným názorům. Ať už v rámci debat, nebo třeba jenom na baru s kamarádem… Troufám si říct, že tato otevřenost přilákala na festival i nové věkové skupiny. Nechali jsme si udělat divácký průzkum, takže se těšíme a jsme zvědavi na výsledky. Naposledy jsme diváky zkoumali před čtyřmi lety…

Co vám tehdy z výzkumu vyšlo?

Třeba to, že na Jeden svět chodí ze šedesáti procent vysokoškolsky vzdělané ženy. Nebo například i to, že třetina našich diváků vůbec neužívala sociální sítě, aplikace, chytré telefony ani nic podobného. Tehdy jsme řešili, zda nezrušíme tištěné brožury s programy, a díky průzkumu nám bylo jasné, že je to nesmysl… Od té doby se festival taky snažíme pojímat trošku více mainstreamově. Je pro nás důležité, aby na Jeden svět chodili jak lidé, kteří se o dokumentární tvorbu a o lidská práva zajímají, tak i diváci, kteří se prostě jenom přijdou podívat na zajímavý film. A postupně si při jeho sledování uvědomí, že není až tak těžké zajímat se o svět kolem sebe.

V čem byl ještě letošní 17. ročník festivalu Jeden svět ojedinělý?

Z programového hlediska například v tom, že uvedl poprvé ve své historii snímek, který vyhrál Oscara. Šlo o velký dokumentární hit, film Citizenfour, který pojednává o Edwardu Snowdenovi a o tom, co všechno předcházelo tomu, než zveřejnil důkazy o sledování soukromých informací, korespondencí a osob americkou vládou. Oproti minulým rokům jsme se více zaměřili na tematické debaty po projekcích a taky se nám podařilo přivézt na festival dvakrát více hostů. Nejen režisérů, ale i samotných protagonistů. Máme od nich skvělé reakce, bývají tu nadšeni z interaktivního mladého publika i z města a festivalu jako takového.

Praskla jste si letos i vy sama nějakou pomyslnou „bublinu"?

Z pozice ředitelky byl pro mě letošní Jeden svět složitý proto, že se nám asi po pěti letech proměnil celý festivalový tým. Vědomě jsem hodně věcí nechávala na jejich rozhodnutí, nechtěla jsem působit jako ta, kterou musejí neustále poslouchat. Co se týče samotného programu, měla jsem radost z kategorie, která se věnovala psychickým nemocem. Je to téma, o kterém jsem nikdy příliš nepřemýšlela… Nevěděla jsem, jaké jsou možnosti, aby se člověk s psychickým onemocněním, třeba se schizofrenií, léčil. Aby mohl nemoc nějakým způsobem překonat a vrátit se zpátky do společnosti. Zaujalo mě i to, jak v některých zemích fungují vztahy nemocných lidí s institucemi a většinovou společností. V tomto smyslu jsem sama v sobě praskla spoustu bublin.

Hana KulhánkováVystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor Anglistika a Amerikanistika. Pracovala na různých filmových festivalech, přednášela o americkém avantgardním filmu, genderové a queer teorii. Od roku 2005 pracuje v organizaci Člověk v tísni. Pátým rokem je ředitelkou dokumentárního festivalu Jeden svět o lidských právech Jeden svět, letos se uskutečnil posedmnácté.

Festival Jeden svět vedete pátým rokem. Vnímáte sama na sobě nějaké změny, co se týče přístupu k přehlídce?

Určitě k práci přistupuji sebevědoměji, festival se za tu dobu stal úspěšnějším a známějším u nás i v zahraničí. Za pět let se mi podařilo vybudovat tým lidí, kteří sdílejí nadšení pro to, že mohou pracovat na festivalu, který je kulturní a který zároveň dává smysl. Děláme práci, kterou máme rádi, čímž se určitě nemůže pochlubit každý, a vážíme si toho. Za ty roky jsem jakožto ředitelka a členka programového týmu ráda i za to, že se mi daří do přehlídky protlačovat také snímky, o kterých si myslím, že budou diváky zajímat i přesto, že nejsou vysloveně lidskoprávní. Jsou to ale filmy, které jsou podle mě dobré a nabídku obohatí.

Kolik projekcí během festivalu zhlédnete?

Všechny filmy vybíráme od podzimu do ledna, za tu dobu musím zhlédnout všechny. Během samotné přehlídky jsem si každý den vybrala nějaký film, který mě zaujal či nějakou debatu, které jsem se chtěla zúčastnit, nebo kterou jsem sama moderovala. Jeden svět jsem si tedy užila i jako účastnice a divačka (směje se).

Dokážete se při festivalu oprostit od nervozity?

Snažím se opravdu si festival užít. Vzhledem k tomu, že přípravě věnujeme rok, považuji za důležité zůstat při něm pozitivně naladěná. Každý den jsem si v programu našla něco, na co jsem se těšila.

Jaký film nebo debatu jste si jakožto divačka užila nejvíc?

Moc mě bavila debata k filmu Toto a jeho sestry, kterou jsem taky moderovala. Snímek zachycuje příběh tří sourozenců z Rumunska, jejichž maminka je ve vězení za drogy, a tito sourozenci se starají sami o sebe. Režisér s nimi strávil spoustu času, při sledování tak máte pocit, jako byste žili přímo v jejich rodině. Podařilo se nám do Prahy na festival přivézt jak režiséra, tak Tota a jeho sestru, kteří se dokázali ve svých asi deseti letech sami odpoutat od rodiny, kterou opanovaly drogy. Bylo úžasné vidět, jak jsou plni energie a jak jsou to navzdory dětskému věku silné osobnosti.

Hana Kulhánková, ředitelka festivalu Jeden svět.Jaký snímek naopak oceňujete coby ředitelka festivalu?

Asi dánský snímek Demokraté, který vyhrál Cenu za nejlepší režii. Odehrává se v Zimbabwe, kde se schvaluje nová Ústava. Jeden vyjednávací tábor přitom zastává názory prezidenta Mugabeho a druhý hlas opozice. Mají se dohodnout na tom, o čem má Ústava být. Režisérka strávila prací na filmu tři roky a ve výsledku je skvělým pohledem na politiku a politické strategie v rámci vyjednávání. Nastiňuje, že společný zájem, vyšší cíl a kompromis je v této rovině důležitější než vlastní zájmy politických stran.

Co vás s Jedním světem čeká dále kromě již zmíněného regionálního programu?

V květnu pořádáme festival v Bruselu. Dále nás čeká vyhodnocování letošního ročníku, žádání o dotace a granty na další rok a přemýšlení o tom, čemu se budeme věnovat v dalším roce.

A co pro vás osobně, dopřejete si nyní dovolenou?

Většinou si pořádně odpočinu až v létě, kdy si mohu dovolit odjet tak na měsíc daleko odsud a načerpat novou energii.

Už máte téma pro Jeden svět 2016?

Zatím ne, obyčejně se o tom poprvé bavíme při velké hodnotící poradě před letními prázdninami. Potom taky záleží na výběru filmů odvíjí se od toho, co se ve světě děje, a jestli jsou už k aktuálním událostem nové filmy. Témat, která nás zajímají, je velká spousta, a proto se nebojím toho, že nevymyslíme něco všeobecně pochopitelného a zajímavého.

Jeden svět v regionechV rámci programu Jeden svět v regionech, který navazuje na hlavní pražský program, zavítá lidskoprávní festival dokumentárních filmů do 33 měst po celé České republice. Mezi nimi budou také čtyři středočeská města - Kladno, Benešov, Kralupy nad Vltavou a Mladá Boleslav. Obyvatelé Benešova „prasknou své bubliny" od 26. do 28. března, Kladenští od 25. do 28. března, do Kralup nad Vltavou zavítá festival od 24. do 26. března a do Mladé Boleslavi od 7. do 12. dubna.

Autor: Michaela Rozšafná

16.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Geert Wilders.
AKTUALIZOVÁNO
4

Wilders v Praze: Proti migraci je třeba bojovat i zdí

Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
4

Několik set lidí v Praze demonstruje proti projevům nenávisti

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

AKTUALIZOVÁNO

Vzhůru psanci této země! Demonstranti se bouřili proti Wildersovi i Le Penové

/FOTOGALERIE/ Proti setkání představitelů evropských protiimigračních stran dnes v Praze protestovaly podle policie asi tři stovky lidí, převážně levicových aktivistů. Ze Starého Města prošly za skandování hesel odsuzujících ultrapravicové názory, odpor k přijímání migrantů a obecně xenofobii a nacionalismus až na Jungmannovo náměstí.

Le Penová a Wilders budou v Praze. Policie je v pohotovosti

V Praze se zítra uskuteční konference evropských protiimigračních stran sdružených do frakce Evropa národů a svobody (ENF). Do Prahy na akci dorazí mimo jiné neúspěšná francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová nebo nizozemský odpůrce islámu Geert Wilders. Levicové organizace svolaly kvůli konferenci několik demonstrací. Policie je připravena.

AKTUALIZOVÁNO

Ministr Pelikán dočasně zprostil výkonu funkce soudkyni Královou

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil výkonu funkce soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Helenu Královou, která čelí dvěma kárným řízením. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Králová rozhoduje mimo jiné kauzu tzv. trafik pro poslance, kde je mezi obviněnými bývalý premiér Petr Nečas (ODS) a jeho manželka Jana (dříve Nagyová).

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT