Šestnáctého se zapálil u Muzea na Václavském náměstí, devatenáctého zemřel. „Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá,“ stačil říci dvacetiletý student Univerzity Karlovy Jan Palach svému spolužákovi v nemocnici. Nebyl vyslyšen: před ním i po něm přišly další živé pochodně, na protest proti totalitní moci, respektive proti apatii, s níž represivní režim přijímala velká část národa.

Ožehavé písně

Zároveň se však zvedla vlna solidarity v kulturní obci mezi písničkáři, rockery, spisovateli a básníky. Přicházela tuhá doba normalizace, kdy každé podobné vzepětí mělo dalekosáhlé důsledky.

Ohroženy byly tentokrát nejen nepohodlné osoby, ale i hvězdy zdánlivě nekonfliktní pop music. Příkladem budiž Václav Neckář, hlásící se k Palachově odkazu se zapálenou pochodní v ruce u paty pomníku sv. Václava v působivém klipu k písni Soud. Ozval i Karel Gott v baladě na text Zdeňka Borovce Kam tenkrát šel (můj bratr Jan). Kvůli ní mu hrozilo stažení nákladu desky Romantika. Folkaře Bohdana Mikoláška inspirovala událost k napsání písně Ticho, kterou mladý režisér Milan Peer v zimě roku 1969 použil jako doprovod ke svému filmu o Palachově pohřbu. Do tří let postihl Mikoláška zákaz veřejného vystupování, v roce 1982 emigroval.

V té době už byl dávno v emigraci i Karel Kryl, jehož první album Bratříčku, zavírej vrátka s ikonickým obalem Josefa Koudelky (chlapec s terčem na zádech) vyšlo jen dva měsíce po tragickém incidentu. V září 1969 Kryl požádal o azyl v Německu a na dalších (exilových i poexilových) albech se k motivu upáleného studenta vrátil hned třikrát: v písničkách Marat ve vaně, Dědicům Palachovým a Atlantis.

Na Palachův protest reagovali postupem času také interpreti z jiných zemí. Belgičan Salvatore Adamo mu složil hold v písni Mourir dans tes bras. Respektovaný italský hudebník Francesco Guccini ve své skladbě Primavera di Praga (Pražské jaro) upomíná na Palachův čin veršem: „Jan Hus znovu na hranici hořel.“

Současná britská skupina Kasabian věnovala Palachovi jeden ze svých nejznámějších singlů Club Foot. A klasik slovenského rocku Dežo Ursiny ještě v dobách komunistického temna zpíval na melodii Lennonova hitu Imagine: „Myslím na krásnych ľudí, ktorí klíčia v nás. A stále sa nám marí, že si tu s nami, Ján. A úsmev v tvojej tvári pokojne pláva k nám.“

Síla planoucího meče

Z vážné hudby jmenujme cyklus Plamenný meč skladatele Jana Bedřicha, z literatury román Lenky Procházkové Slunce v úplňku. Roku 2013 vznikl třídílný televizní film HBO Hořící keř. Režisérka Agnieszka Hollandová si nechala poradit od historika Petra Blažka, dobo-vou muziku vybíral Jiří Černý, jenž kdysi stál i za Krylovým „Bratříčkem“.

V loňském roce vznikl další filmový snímek Jan Palach, v němž režisér Robert Sedláček a scenáristka Eva Kantůrková zachytili poslední měsíce studentova života. Nezapomenutelným artefaktem je rovněž Palachova posmrtná maska, kterou v den Janovy smrti odlil sochař Olbram Zoubek.

Akce k výročí smrti Jana Palacha

Půl století poté, co co se Jan Palach upálil na protest proti okupaci Československa, probíhají v hlav-ním městě i jinde v republice desítky akcí na jeho počest.

Na nádvoří Karlovy univerzity bude 16. ledna odhalena pamětní dlaždice v místech, kde stála v den pohřbu rakev s Palachovými ostatky. Na pietní akt naváže v horní části Václavského náměstí vernisáž venkovní výstavy Jan Palach ’69. Vzpomínkový den uzavře hudebně liturgický pořad Bohdana Mikoláška Ticho za Jana Palacha.

Mikolášek před 50 lety reagoval na Palachovu smrt písní Ticho. Středeční koncert se koná v pražském kostele U Martina ve zdi, písničkáře doprovodí sbor Pražští pěvci a komorní orchestr. Pietní program chystá i filozofická fakulta, včetně setká-ní u pamětní desky na budově FF UK. 17. ledna proběhne v Karolinu konference Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku. A Národní muzeum oznámilo, že v Palachově rodném domě ve Všetatech bude 21. srpna otevřen jeho památník.